Ještě více než na policisty by mohly úspory dopadnout na ostatní zaměstnance veřejné správy. Kromě desetiprocentního snížení platů je má potkat i změna výpočtu tarifních platů, kterou navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Zdravotníky může připravit až o 40 procent nárokové části mzdy.

Radikálnější ze dvou variant, které minulý týden představil ministr Jaromír Drábek (TOP 09), totiž počítá s tím, že by se bez ohledu na odpracované roky platová třída u všech zaměstnanců snížila na počáteční úroveň. Zbytek by se dorovnával systémem odměn.

"Lékař ve třinácté platové třídě s dvaatřicetiletou praxí by tak mohl přijít až o 12 tisíc korun," uvádí příklad Ivana Břeňková z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, který dnes o změnách bude jednat.

Mírnější variantou pak je, že by tarifní platy podle odpracovaných let rostly, ale jen prvních patnáct let. To by zmiňovaného lékaře s dvaatřicetiletou praxí připravilo o 6860 korun, tedy o 22 procent pevné složky mzdy.

Odborový svaz nesouhlasí jak se snižováním platů, tak i se snížením tarifů. Podle odborářů by kvalifikovaní zdravotníci odcházeli z oboru a zhoršilo by to péči o pacienty. Břeňková řekla, že snížení tarifů by mohlo zasáhnout především zaměstnance s dlouholetou praxí.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger ale už dřív řekl, že peníze v resortu chybí a tak ušetřit jinde než na platech bude složité. "Jestli se výběr pojistného nezlepší, jestli se nezlepší zaměstnanost v naší zemi, tak opravdu těch 10 miliard bude chybět. Jsou to 4 procenta z rozpočtu na druhé straně a 4 procenta lze nějakým způsobem někde najít, ale e to velmi těžké," řekl ČRo-1 Radiožurnál.

Dopady škrtů

 

Související