Spoluautor zákona o informacích: Utajování létajících poslanců je komedie

HN předložily korespondenci s kanceláří sněmovny o poslaneckých letech ke konzultaci Oldřichu Kužílkovi, spoluautorovi zákona o svobodném přístupu k informacím. "Je to pokračující komedie," říká o utajování létajících poslanců Kužílek, poradce pro otevřenost veřejné správy z neziskové organizace Otevřená společnost.

HN: Jak hodnotíte postoj kanceláře sněmovny, která odmítá vydat jména poslanců létajících na lince Praha - Ostrava?

Sdělení vedoucího kanceláře sněmovny je pokračující komedií při neoprávněném utajování informací. Sněmovna nyní tvrdí, že staré údaje anonymizovala s ohledem na ustanovení zákona o ochraně osobních údajů. Toto ustanovení požaduje "uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování". Účelem zpracování v tomto případě je především nakládání s veřejnými prostředky, tedy s rozpočtem sněmovny. A tento účel samozřejmě nekončí s uplynutím volebního období - to je zcela fantazijní a "ulítlá" myšlenka. Znamenala by například, že by po skončení funkce měly být po všech veřejných funkcionářích zameteny všechny stopy?

HN: Můžeme tedy zdůvodnění sněmovny věřit?

Absurdnímu tvrzení, že byly náhle údaje "anonymizovány", prostě věřit nelze. Nikdo by si přece při zdravém rozumu netroufl v polovině účetního roku, při skončení mandátů poslanců, anonymizovat údaje o tom, jak se čerpaly prostředky na dopravu. To by znamenalo, že již dále nelze zjistit, kdo konkrétně použil pro dopravu do sněmovny leteckou přepravu. Tím by byla naprosto znemožněna kontrola vynakládání peněz. Pochybuji, že by kterýkoliv účetní připustil, aby v účetnictví byly neprokazatelné položky. Takové účetnictví by neprošlo auditem.

HN: A co argument, že vymazání požaduje v obecné rovině zákon o ochraně osobních údajů?

Zákon takovouto anonymizaci v žádném případě nevyžaduje. A ani kontrola Úřadu pro ochranu osobních údajů, na kterou se vedoucí kanceláře odkazuje, se této věci vůbec nevěnovala. Týkala se zcela jiné otázky - návštěvníků sněmovny, u kterých skutečně důvod záznamu po krátké době zcela mizí.

HN: Proč se tedy podle vás kancelář sněmovny odvolává na naprosto nesmyslný důvod?

Odmítnutí informací proběhlo zcela mimo zákonné povinnosti. Pokud sněmovna odmítne žádost, musí o tom vydat rozhodnutí. Přitom musí nejen uvést, o která ustanovení je opírá, ale uvést též úvahy, které ji při hodnocení předpisů vedly. Pokud by takové rozhodnutí bylo psáno korektně, museli by uvést, proč údaje o letenkách anonymizovat, a dospěli by k tomu, že takové rozhodnutí nelze vydat.

HN: Jak si tedy máme vzkaz ze sněmovny přeložit?

Případ ukazuje, že proklamace vedení sněmovny nastolit otevřenost odpovídající právním povinnostem jsou opět plané. Paní předsedkyně sněmovny by si měla zjednat pořádek a dodržování zákonů.