Bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Jiří Pernes, který letos na jaře ve funkci po krátké době skončil po aféře s údajným plagiátorstvím, plagiátorem není. Shodla se na tom Komise pro etiku vědecké práce Akademie věd ČR. Ve středu o tom informoval deník Právo, který má stanovisko komise k dispozici.

"Posuzovanou práci Jiřího Pernese Až na dno zrady: Emanuel Moravec není možné jako celek považovat za plagiát ve smyslu definice obsažené v normě ISO 5127-2003," cituje deník stanovisko komise z 12. července, které podepsala její předsedkyně a bývalá šéfka Akademie věd Helena Illnerová.

Podle komise Pernes nezastírá a opakovaně uvádí, že použil také informace z diplomové práce Josefa Vytlačila. Na několika místech pak na Vytlačilovu práci přímo odkazuje. "Mám radost, že k tomu komise dospěla, ale co je mi to platné," řekl Pernes ČTK k závěrům komise. Dodal, že ti, co ho obviňovali z opisování, mu udělali "obrovskou ostudu".

Pernes proto zvažuje, že na lidi, kteří ho prohlašovali za plagiátora, podá žalobu. Nejprve se ale chce poradit se svým právníkem. 

Etická komise se začala zabývat Pernesovou prací už v červnu na žádost některých pracovníků ÚSTR, kteří proti jeho jmenování do čela ústavu od začátku protestovali. Tou dobou však byl Pernes již odvolán.

"Po kritice, že ve svém životopise zamlčel někdejší studium na Večerní univerzitě marxismu-leninismu, kterou ještě ustál, mu definitivně přitížilo právě podezření z opisování cizích textů. To však vědecká etická komise, jak se ukazuje, nepotvrdila," píše Právo.

Související