Peněžní ústavy mající centrálu v Německu budou muset od roku 2011 přispívat určitou sumou do zvláštního fondu. Stát ho zřizuje proto, aby měl kam sáhnout v případě, že by někdy v budoucnu propukla nová finanční krize a začaly se pokládat banky.

Vyplývá to z návrhu zákona, který včera v Berlíně schválila spolková vláda. Ta očekává, že do fondu každý rok přiteče zhruba 1,2 miliardy eur (asi 30 miliard korun).

"Jde vlastně o finanční dávku, kterou stát uloží bankám a která půjde do ryze účelového fondu. Z něj se bude financovat výpomoc bankám, včetně jejich restrukturalizace," vysvětluje Petr Kříž, partner společnosti PricewaterhouseCoopers.

Největší zaplatí nejvíc

Výše odvodu (dávky) bude stanovena sazbou, odvozenou především od hodnoty bankovních aktiv.

Sazba je progresivní, což znamená, že banky s aktivy do 10 miliard eur budou odvádět 0,02 procenta, banky s aktivy 10,1 - až 100 miliard eur 0,03 procenta a ty největší ústavy 0,04 procenta.

Uvedená základní sazba se ještě zvýší s ohledem na míru rizika, které banka podstupuje. Finanční dávka tak bude záviset třeba na nominální hodnotě derivátů spravovaných bankou.

Návrh nového zákona obsahuje i další důležité kroky. Výrazně rozšiřuje pravomoci bankovního dohledu. Pokud projde Spolkovým sněmem a Spolkovou radou (kde vládní koalice ztratila většinu), bude stát oprávněn zasahovat v problémových bankách i proti vůli jejich managementu a akcionářů.

"S vládním návrhem v zásadě souhlasím, neboť odstraňuje dosavadní právní mezery v insolvenčním řízení. Ale uvítali bychom, kdyby stejné kroky podnikly další země Evropské unie," komentoval to mluvčí německé bankovní asociace (BDB) Thomas Schlüter.

Zvláštní dávku (daň) bankám letos předepsala britská a také maďarská vláda. Česko patří spolu s Itálií v Evropské unii k několika málo "rebelům", kteří jsou proti jakékoli dodatečné bankovní dani.

"Zdejší bankovní sektor prošel globální krizí velice hladce a nestál poplatníky navíc ani korunu. Proto není důvod vybírat zvláštní daň či dávku," podotýká Kříž s odkazem na společné prohlášení pražské vlády a České národní banky.

Poučení z globální krize

Německo svým novým zákonem podle serveru Spiegel Online dokazuje, že vyvodilo důsledky z "chaotického bankrotu" americké investiční banky Lehman Brothers, jejíž pád v září roku 2008 otřásl globálními finančními trhy. Následné krizi padlo za oběť i několik klíčových německých bank.

Ústav Deutsche Industrie Bank (IKB), úvěrující malé a střední velké firmy, jako první v Evropě už v srpnu 2007 oznámil, že má kvůli investicím do amerických rizikových papírů vážné potíže. Na okraji bankrotu se v září 2008 ocitl bavorský ústav Hypo Real Estate, kterému stát uvolnil zhruba 50 miliard eur. Další miliardy z veřejných zdrojů spolkla Commerzbank či zemská banka BayernLB.


Předpokládané "příspěvky" finančních ústavů do účelového fondu

 

Sazba odvodu bude odvozena od hodnoty aktiv a má přihlížet k rizikům podnikání té které banky. Nová povinnost bude platit jen pro ústavy mající centrálu na území Spolkové republiky. Experti soudí, že celkový odvod do fondu by neměl přesáhnout 15 procent čistého ročního zisku banky.

Zdroje: odhad spolkového ministerstva financí, Reuters, Bloomberg

480 miliard eur (12 bilionů Kč)

Celková suma, včetně záruk za bankovní úvěry, kterou v Německu disponuje státní "záchranný" fond Soffin, zřízený Spolkovou vládou v roce 2008.



STÁT URČIL STROP
Zvláštní finanční dávka, kterou budou od Nového roku platit německé banky, by podle spolkového ministra financí Wolfganga Schaubleho neměla přesáhnout 15 procent čistého ročního zisku.
FOTO: BLOOMBERG

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru