Z čeho se skládají změny pro příští rok

Propouštění
O místo může podle Petra Nečase přijít 5-8 % lidí ve státní sféře.

Vyšší úroky
Doba rekordně nízkých sazeb je podle ČNB pryč.

Konec dávky
Pro nejchudší rodiny s dětmi 320 - 1125 korun

Elektřina
Zdraží až o 15 %.

Stavební spoření
Státní příspěvek klesne na polovinu.

Potraviny
Zdraží až o 10 %, varuje Agrární komora.

Podpora nezaměstnaných
Konec přivydělávání, podpora až po odstupném.

Porodné
13 tisíc jen na 1. dítě nejchudších

Platy ve státní správě
Snížit o 10 %

Příplatek pro postižené
Místo 2000 korun měsíčně jen 800

Den v nemocnici
100 kč

Odvody pro firmy
3 týdny nemocenské z kapsy zaměstnavatelů namísto 2

Povodňová daň
100 kč

Deregulace nájmů
100 Kč

DPH
Nižší sazba se může zvednout až na 12 %.

Při pohledu zvenčí to nevypadá nijak drasticky. V tabulce "Output, prices and jobs", kterou na své předposlední stránce otiskuje každý týden prestižní časopis Economist, se Česko jeví pro příští rok jako jeden z premiantů Evropy - růst hrubého domácího produktu má v tuzemsku zrychlit z letošních 0,9 na rovná dvě procenta.

Větší vzestup tabulka slibuje jen Rusku, Turecku, Polsku, Maďarsku a Švédsku. Přes dvě procenta se nikdo jiný z Evropanů nedostane.

Jenže makročísla jsou v případě Česka 2011 jen půlkou pravdy. Nová vláda má většinu plánovaných změn buď jen na papíře nebo se o ně teprve dohaduje.

Je ale čím dál jasnější, že mix škrtů, vyšších daní, propouštění a zdražování bude pro příští rok znamenat radikální změnu - a pro řadu rodin horší bilanci, než jak by se mohlo zdát podle agregátního čísla +2 %.

O místo přijde až 8 % lidí

Premiér Petr Nečas v neděli vedle svých ambiciózních plánů se zákoníkem práce zveřejnil také svůj odhad, kolik lidí může příští rok přijít o práci ve státní sféře. "Řekl bych, že to bude pět až osm procent celkově v počtech osob, které jsou placeny ze státního rozpočtu," prohlásil premiér v debatě televize Prima.

Podle Nečase je klíčové ušetřit deset procent z celkového mzdového balíku, který včetně odvodů znamená pro státní rozpočet ročně 180 miliard. "Veřejný sektor musí dýchat s ekonomikou," prohlásil Nečas.

K desetiprocentní úspoře se lze podle něho dostat dvěma krajními cestami: buď plošně všem snížit plat o deset procent, nebo o deset procent snížit jejich početní stavy a u zbývajících zaměstnanců zachovat původní platovou úroveň.

"Myslím si, že v drtivé většině resortů to bude mix těchto opatření," dodal Nečas. Volba bude podle něho záviset na vůli jednotlivých ministrů, ale větší váhu prý bude mít propouštění.

Nečas v této souvislosti HN řekl, že nechce reformovat strukturu platů ve státní sféře tak, jak před dvěma týdny navrhl ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09). Tedy přestat s automatickým zvyšováním mzdy podle délky praxe. To by například učitelům, doktorům nebo úředníkům snížilo základní plat, na který mají ze zákona nárok, ještě výrazněji.

V té radikálnější Drábkově verzi by měli i po dvaceti nebo třiceti letech praxe nárok jen na nástupnický plat a veškeré další peníze by jim přiděloval jejich šéf v rámci odměn.

O Drábkově návrhu měla brzy jednat vláda, ale debata se nejspíš protáhne. Poté, co Nečas ustoupil TOP 09 a aspoň na rok odkýval stokorunovou povodňovou daň, chce prosadit svou u zákoníku práce.

V Drábkově verzi měla být původně obsažena i reforma platových tarifů, tato verze ale nyní nejspíš půjde k ledu. "Zatím to tak vypadá, ale ještě není nic jisté," řekl v neděli Drábek (TOP 09) k čerstvému sporu s šéfem ODS.

Nejnižší růst mezd

Otázkou tedy zůstává, kdo ze státních zaměstnanců škrty odnese a v jaké míře. Nic se ale nemění na tom, že stát dá v součtu na platy o desetinu méně. "Zatím jsme počítali pro veřejný sektor s růstem mezd o 1,6 procenta, ale budeme to muset upravit směrem dolů," uvádí ekonom UnicreditBank Pavel Sobíšek.

Agentura Consensus Economics, která v Česku sbírá odhady od osmnácti ekonomů a analytiků, dospěla podle Sobíška k průměrné prognóze růstu mezd v celé ekonomice o 3,6 procenta.

Po odečtení inflace by to znamenalo zvýšení jen o 1,3 procenta - tedy nejméně od roku 2001, kam až sahá srovnatelná časová řada od Českého statistického úřadu. "Pokud bude inflace kolem dvou procent, tak reálné mzdy stoupnou zhruba o procento," souhlasí Sobíšek.

Proti růstu mezd totiž bude příští rok působit vzestup nejrůznějších nákladů, počínaje dražší elektřinou a konče zvýšením některých daní. Nejde jen o povodňovou daň, ale hlavně o uvažované zvýšení spodní sazby DPH z deseti na dvanáct procent kvůli penzijní reformě.

Hlavně dražší elektřina může rodinnými účty velmi zahýbat: náklady na bydlení jsou už nyní podle ČSÚ největší položkou v rodinných rozpočtech. Pokud se nepodaří zdražení proudu zastavit, může stlačit růst reálných mezd až k nule.