Na náměstí před základní školou v Předlicích, jedné z okrajových čtvrtí Ústí nad Labem, pálí ostré slunce. Je krátce po poledni, zaměstnanci zdejší základní školy právě dometli poslední nečistoty z oprýskaného zápraží a napjatě čekají vzácnou návštěvu. Konečně se objevuje kolona tří nablýskaných superbů.

Postupně z nich vystupuje šestice mužů: ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09), zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb, ústecký starosta Jan Kubata (ODS), poslanci Věcí veřejných David Kádner a Milan Šťovíček a senátor za ODS Pavel Sušický. V upocených košilích se vydávají k místnímu hřišti, kde si čutá míčem asi dvacítka romských kluků.

Nastává chvilka nervózního čekání na ministra školství Josefa Dobeše (VV), který se opozdil. Náhle jeden z fotbalistů přestřelí plot a trefí senátora Sušického do hlavy. "Ne, ani to nebolí," ujišťuje okolo stojící novináře Sušický. Po deseti minutách už přispěchá i zadýchaný Dobeš a do televizních kamer s úsměvem vypráví: "Přijeli jsme vysvětlit zdejším matkám, že mají posílat děti do školy. Vláda teď totiž zavádí opatření, kdy rodinám, které neposílají děti do školy, ubere na sociálních dávkách," popisuje Dobeš.

Akademický slovník nezabral

Načež se všichni pánové v početném doprovodu náměstků a novinářů odebírají do tělocvičny, kde se na improvizovaném jevišti snaží skupině převážně romských matek vysvětlit vládní opatření. Vázání dávek na školní docházku přitom žádnou novinkou není. Například v Litvínově už běžně funguje. "V oblasti vzdělávání Romů máme několik základních priorit. Například zvýšit inkluzivní vzdělávání," začíná ne právě šťastně Michael Kocáb.

Většina Romů v obecenstvu se tváří v lepším případě zmateně, v horším je zřejmé, že Kocábova slova vůbec nevnímají a švitoří mezi sebou. "Tahle vláda sem přichází s tím, že k vám chceme přistupovat jako k rovným. Stát dává všem, kdo to potřebuje, sociální dávky. Ale pokud se občané nebudou chovat podle pravidel, tak musí počítat s tím, že jim ty dávky zase vezme. Tuhle zprávu jsme vám přijeli říct z očí do očí," dodává v proslovu Drábek.

"Oni tady mluví o vzdělávání, ale já nemám co dát svým dětem najíst," stěžuje si jedna z účastnic diskuse. "Proč chodí sem do školy, která, i když je v ní sto procent romských dětí, funguje bez problémů? Proč se radši nejdou podívat do ulic před školou? Tam jsou skutečné problémy Romů," rozčiluje se Romka, která má doma čtyři malé děti, ale nechce prozradit své jméno.

Stejný proslov jako v předlické škole přednesla vládní delegace i v Trmicích. Po jeho skončení však první otázka, která ze strany Romů padla, zněla: "Chtěla bych se pana ministra zeptat, kdy nám před školou postaví nové hřiště. Moje děti nemají, kde si po škole hrát," stěžuje si postarší rozhořčená Romka. "Stejně se sem přijeli jen ukázat před volbami," komentuje mezi sebou ministerské vystoupení dvojice asi padesátiletých mužů v publiku.

Se střední školou a bez práce

V romském ghettu Janově sice ministry čeká vystoupení místního sboru, ale komentáře nejsou o nic lichotivější.

"Ve skutečnosti to nic neřeší. Ano, mámy asi budou děti nutit do školy, ale ten problém je jinde. Romové vědí, že vzdělání jim nepomůže. Hodně lidí tu má střední školu, ale stejně je nikdo nezaměstná. Nemají motivaci pokračovat po základní škole dál," komentuje Dobešovo vystoupení Ondřej Kocúr ze sdružení Společný život, které se snaží pomáhat Romům v Janově.

Související