Martin Hrubeš stojí na zápraží svého novotou zářícího domu a ani v nejmenším se nezdá, že by strádal. „Nemám zájem cokoliv vysvětlovat," odbývá reportéra HN a spěšně mizí v útrobách domu vystavěného v nové čtvrti na okraji Loun.

Proč by také měl? Předluženou firmu převedl na dva Ukrajince, veškerého majetku se zbavil a vilku, kterou jako jediný v ulici už dostavěl, vlastní nyní jeho manželka. Hrubešův příběh je názorným příkladem toho, jak je v Česku snadné zbavit se svých dluhů a stát se finančně nepostižitelným. Stačí vsadit na správné koně. Na bílé koně.

„Prohlubujícím se problémem je nedohledatelnost dlužníků," píše se v nejnovější analýze daňové správy za rok 2009, kterou mají HN k dispozici. „Jde hlavně o osoby, které jsou přihlášeny k pobytu na takzvané ohlašovací administrativní adrese, tedy na městském úřadu. Firmy jsou pak bez skutečného sídla, mnohdy s nekontaktním statutárním orgánem - cizincem."

Renesance bílých koní, o nichž se nejvíce mluvilo v devadesátých letech, kdy kryli obří podvody s lehkými topnými oleji, dnes sráží na kolena jak státní finance, tak soukromé firmy a živnostníky. Pro názornost: loni označili berní úředníci za naprosto nedobytné daňové nedoplatky v hodnotě 49,6 miliardy korun, což je přesně polovina všech nedoplatků na daních.

Podle Asociace na ochranu věřitelů se z „chovu" bílých koní stal kvetoucí kriminální byznys. „Podnikatelé, kteří se připravují na převod svých rozkradených firem, nemusí bílé koně hledat pod mosty mezi bezdomovci. Prostě se obrátí na firmy, které široce propagují výkup zadlužených firem v tisku i na internetu," uvádí zástupci asociace. 

Ukrajinská klika

Milionové dluhy, které po sobě zanechala Hrubešova firma G.M.L., později přejmenovaná na G.M.L. East, už rovněž pomalu míří do kategorie Nevymahatelné. Totiž: když si loni společnosti, které mu dodávaly elektromateriál, začaly stěžovat, že neplatí, převedl podíl na jistého třiadvacetiletého Ilyu Zenkoviche. Zmizela kancelář G.M.L. a Zenkovich nebyl na své pražské adrese k zastižení. Krátce nato podle notářského zápisu navíc získal plnou moc jeho krajan, šestadvacetiletý Mykola Lypukhu.

„Úkony trestního řízení pro podezření z podvodu jsme zahájili loni v prosinci," říká mluvčí středočeských kriminalistů Soňa Budská. „Dosud nebyl nikdo obviněn, protože jsme dohledali další poškozené." popisuje policejní mluvčí.

Jenže: čím dál postupuje vyšetřování, tím je zřetelnější, že se věřitelé svých peněz nedomohou. A to navzdory tomu, že hlavní viník nouzí netrpí. Jak ukazují výpisy z katastru nemovitostí, když se kolem Hrubeše začala stahovat policejní smyčka, začal se najednou jeho majetek rozplývat. Ve stejné době, kdy převedl firmu na bílé koně, prodal byt v Lounech a majitelkou veškerých pozemků se stala jeho manželka. Hrubeš na ni přepsal i dům, z jehož zápraží vyhání novináře.

Stavěl ho přitom ještě v době, kdy svou firmu hnal k bankrotu. "Makalo se tady ve dne v noci," vzpomínají sousedé, jejichž okolní domy ještě připomínají staveniště. "Finanční šetření jsme provedli, ale nebyl zjištěn žádný majetek," popisuje policejní mluvčí Budská. "Podali jsme návrh na zajištění majetku, který je napsaný na manželku. Jenže státní zastupitelství návrh neakceptovalo," dodává. Důvod? "Nepamatuji si přesně ten případ, ale zjevně nebyly splněny zákonné podmínky pro zajištění," reaguje v krátkosti žalobkyně Květoslava Eimanová, která odmítla dům zabavit.

I v tomto bodě je Hrubešův příběh modelový: česká justice zpravidla nechá dlužníkům čas, aby majetek ukryli. "K postihu majetku pachatelů prakticky nedochází, obvykle pro jejich nesolventnost. V řadě případů pachatelé stačí včas uklidit nelegálně nabytý majetek převodem na spřízněné osoby," píše se ve zprávě Nejvyššího státního zastupitelství za rok 2009.

Velkochov bílých koní

Podle Asociace na ochranu věřitelů se z "chovu" bílých koní stal kvetoucí kriminální byznys. "Podnikatelé, kteří se připravují na převod svých rozkradených firem, nemusí bílé koně hledat pod mosty mezi bezdomovci. Prostě se obrátí na firmy, které široce propagují výkup zadlužených firem v tisku i na internetu," uvádí zástupci asociace.

"Majitelé takových firem obvykle disponují jak vysokoškolsky vzdělanými a kvalifikovanými koni, tak těmi, kteří jsou použitelní jen jednorázově." A analýzy státních úředníků dochází ke stejným závěrům. "Stále častěji zjišťujeme, že daňoví dlužníci ukončí podnikatelské aktivity, aniž by uhradili nedoplatky vůči státu, a přesto dále pokračují v nově zřízených firmách se stejným předmětem činnosti," stojí v závěrečné zprávě České daňové správy.

Ostatně, i jméno Martina Hrubeše figurovalo v dalších dvou firmách, které podnikaly ve stejném oboru. Jednu z nich, G.M.L.I., podle aktuálního obchodního rejstříku "koupil" jistý Oleksandr Khlyst.

Související