Na počátku byla horká stopa. Policisté loni zjistili, že po Praze jezdí několik podezřelých vozidel značky Audi, Porsche nebo Volkswagen. Šlo o úplně stejná auta, která zmizela jejich německým majitelům.

Když ale chtěli rozplést, kdo je do Česka přivezl, narazili na překážku: vozidla byla napsaná na nefungující firmu. "Problémem bylo, že jednatel firmy ta kradená auta nedovezl, dělal pouze bílého koně skutečnému pachateli, jehož jméno nikde nefigurovalo," vypráví vyšetřovatel případu Pavel Just.

Teprve později detektivové získali důkazy, na jejichž základě mohli usvědčit podnikatele, který dovoz organizoval.

Zametání stop

V byznysu s kradenými auty patří bílí koně k oblíbeným způsobům zametání stop. Nastrčený figurant je často také tím posledním článkem, ke kterému se vyšetřovatelé dostanou. Zatímco dříve gangy využívaly jako bílé koně spíše fyzické osoby, nově roste obliba fiktivních firem.

"Jsou to firmy, které jsou založené pouze kvůli tomu, aby se na ně napsalo luxusnější vozidlo, které dříve zmizelo někde v Německu nebo Rakousku," vysvětluje Pavel Hanták mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, který rozplétá ty nejzávažnější případy automobilové kriminality.

Podle Hantáka jde o praxi, kterou provozují zejména ruskojazyčné gangy. Přihlášením v Česku příběh ukradeného vozu zdaleka nekončí: na jeden vůz dokáže totiž šikovnější gang udělat hned několik navazujících podvodů.

Řetězec podvodů

"Kradené auto vydělává další peníze. Fiktivní firma, kterou vede jeden člen skupiny, formálně prodá vůz druhému členovi, který si na něj vezme leasing a hned má čistý zisk. Nový majitel si nechá ještě vozidlo 'ukrást' a udělá pak i pojistný podvod," dodává Hanták. Nakonec se vůz ztratí v zahraničí, často v některé ze zemí bývalého Sovětského svazu.

Kolik takových skupin v Česku působí, se zjišťuje jen obtížně. Přesná čísla neexistují. Jisté je, že v Česku se loni ukradlo téměř 14 tisíc aut, i když podle některých odhadů může po zdejších silnicích jezdit až několik set tisíc vozidel, která jsou buď kradená, nebo mají alespoň kradené součástky.

Na fenomén bílých koní policisté narazí každou chvíli. "Například na našem oddělení se s tímto problémem potkáváme v sedmdesáti procentech případů," odhaduje detektiv Pavel Just, jehož oddělení na Praze 6 ročně zajistí kolem 150 kradených vozidel.

Nebožtíci prodávají

Zkušenosti policistů přitom ukazují, že bílí koně mnohdy ani netuší, že dělají někomu špinavou práci. "Zaznamenali jsme případy, kdy mladé dívky měly na sebe přihlášena drahá auta, protože si jejich přítel zfalšoval plnou moc," říká Just. Jindy je zase zahraniční vůz přihlášen na bezdomovce nebo narkomana. "Pachatelům stačí, aby si od nich za pár stovek půjčili občanku, z ní si opíšou osobní údaje a ty pak zneužijí," dodává Just.

Najdou se dokonce i případy, kdy je bílým koněm mrtvý člověk: zloději z něho udělají fiktivního prodejce kradeného vozu. Stačí jim zanést jeho údaje do kupní smlouvy, u které zfalšují datum, aby se prodej formálně odehrál ještě za nebožtíkova života.

Podle policistů podobné případy hned tak nevymizí, a to už jenom kvůli nepříliš striktním předpisům pro přihlašování aut: úředníci na magistrátech například zanášejí vůz do registrů, aniž by jej fyzicky viděli. Bílí koně se přitom vystavují riziku, že na ně soudy budou pohlížet jako na spolupachatele.