Vědci Birminghamské univerzity našli podle studie publikované v zářijovém čísle časopisu Microbiology mechanismus, který umožňuje běžné půdní bakterii Desulfovibrio desulfuricans získávat drahý kov palladium z průmyslového odpadu.
To je podle vedoucího studie Kevina Deplanche důležité. "Tyto kovy existují jen v omezeném množství. A proto je výzkum alternativních způsobů znovuzískávání palladia z druhotných zdrojů nutný pro zajištění jeho budoucí dostupnosti," řekl vědec.
Palladium, které spolu s rhodiem a rutheniem patří do takzvané triády lehkých platinových kovů, je jednou z nejvzácnějších surovin na Zemi, což odráží i jeho cena, která na světových trzích konkuruje zlatu. Navíc palladium vyváží jen několik zemí - především Rusko a Jihoafrická republika - a v posledních letech vždy poptávka převyšovala nabídku.
Deplancheův tým zjistil, jak bakterie dokáže chemicky "odbourat" palladium z průmyslového odpadu a změnit ho na nanočástice, které se lepí na její povrch.
Tyto drobounké částečky si podle vědců uchovávají katalytické schopnosti palladia. Představují tak "mimořádný katalyzátor pro zpracování odolných znečišťujících látek, jako je například chrom používaný v průmyslu barviv", vysvětluje Deplanche.
Tyto palladiové nanočástice navázané na povrch bakterie, pro něž se používá označení BioPd, by mohly být využity také k výrobě "čisté energie na bázi vodíku", míní Deplanche.
"Naším konečným cílem je vyvinout technologii, která umožní přeměnu kovového odpadu ve vysoce účinné katalyzátory 'zelené chemie' a výrobu čisté energie," dodal.
To je podle vedoucího studie Kevina Deplanche důležité. "Tyto kovy existují jen v omezeném množství. A proto je výzkum alternativních způsobů znovuzískávání palladia z druhotných zdrojů nutný pro zajištění jeho budoucí dostupnosti," řekl vědec.
Palladium, které spolu s rhodiem a rutheniem patří do takzvané triády lehkých platinových kovů, je jednou z nejvzácnějších surovin na Zemi, což odráží i jeho cena, která na světových trzích konkuruje zlatu. Navíc palladium vyváží jen několik zemí - především Rusko a Jihoafrická republika - a v posledních letech vždy poptávka převyšovala nabídku.
Deplancheův tým zjistil, jak bakterie dokáže chemicky "odbourat" palladium z průmyslového odpadu a změnit ho na nanočástice, které se lepí na její povrch.
Tyto drobounké částečky si podle vědců uchovávají katalytické schopnosti palladia. Představují tak "mimořádný katalyzátor pro zpracování odolných znečišťujících látek, jako je například chrom používaný v průmyslu barviv", vysvětluje Deplanche.
Tyto palladiové nanočástice navázané na povrch bakterie, pro něž se používá označení BioPd, by mohly být využity také k výrobě "čisté energie na bázi vodíku", míní Deplanche.
Vědci chtějí zapojit bakterie do výroby biopaliva - čtěte ZDE
Vědci varují před novým genem, který činí bakterie odolné vůči antibiotikům - čtěte ZDE
"Naším konečným cílem je vyvinout technologii, která umožní přeměnu kovového odpadu ve vysoce účinné katalyzátory 'zelené chemie' a výrobu čisté energie," dodal.
