Ústavní soud (ÚS) zrušil čtyřprocentní snížení platů soudců. Šlo o protiústavní krok. Změna zákona dopadla na mzdy soudců obecných soudů na začátku letošního ledna a měla platit do konce roku. Nález ÚS vstoupí v platnost 30. září. ÚS navázal na své starší nálezy, podle nichž musí být soudcovský příjem stabilní a nesnížitelnou veličinou. A ÚS naznačil, že odmítne také plánované snížení platů soudců v příštím roce o pět procent, které plánovala vláda.

V pátek ÚS rozhodl jednomyslně, žádný soudce neměl odlišné stanovisko.

Z nálezu lze vyvodit, že od října se platy soudců vrátí na vyšší úroveň. Ústavní soud ale odmítl naznačit, zda soudci mohou získat zpět peníze, o které už přišli. "Toto je na těch, kteří budou posléze tento nález aplikovat. (...) Nejsem ten, který by mohl v této situaci dávat rady, poněvadž to není v mé kompetenci," řekl ČTK soudce zpravodaj Stanislav Balík. Pokud by však jednotliví soudci například podali kvůli platům žaloby, soudy by jim zřejmě musely vyhovět, neboť snížení mezd ztratilo oporu v zákoně.

Ústavní soudci v nálezu kritizují opakované snahy zasahovat do soudcovských platů, jsou prý ve srovnání s jinými profesemi příliš časté. "Taková nivelizace pak ve svých důsledcích vede zákonitě i k sestupu soudcovského stavu uvnitř středostavovské společenské vrstvy, jeho příjmové degradaci ve vztahu k ostatním právnickým povoláním a k umenšování jeho potřebné společenské prestiže," stojí v nálezu. Reálné příjmy soudců se podle ÚS od 90. let snížily.

ÚS už ve starších nálezech naznačil, že snížení soudcovských příjmů bude tolerovat jen za zcela výjimečných okolností. Za nepřípustné soud už v minulosti označil především takové snížení platů, které se dotkne jen justice, a nikoliv dalších skupin "služebníků státu", například státní správy. V pátek projednávané ustanovení zákona se přitom vyjma soudců obecných soudů týkalo jen poslanců a představitelů státní moci. ÚS předem zdůraznil, že na ústavní soudce novela nedopadala, v pátek tedy nerozhodovali o svých příjmech.

Útok na soudcovskou nezávislost

Podnět k přezkoumání čtyřprocentního snížení platů dal ústavním soudcům Městský soud v Brně. Jeden z jeho soudců se žalobou domáhá 2596 korun, což je suma, o kterou údajně přišel za letošní leden. Městský soud řízení o žalobě přerušil a věc předložil Ústavnímu soudu.

Podle městského soudu je snížení platů útokem na soudcovskou nezávislost. ÚS argumentům vyhověl. "Soudce potřebuje pro svoji práci patřičný čas, aby mohl promýšlet věci, o kterých rozhoduje, a neměl by mít obavy zejména o nějaké otázky existenční," uvedl Balík. "Městský soud v Brně jakožto navrhovatel dnešní rozhodnutí v plném rozsahu akceptuje a vyslovuje uznání, že ze strany Ústavního soudu došlo k nápravě v návrhu vytýkaných chyb," uvedla mluvčí městského soudu Gabriela Stočková.

Ústavní soud zastává názor, že nedotknutelnost platů soudců je součástí kompenzací za řadu omezení v soukromém a profesním životě. Soudci se nesmějí odborově organizovat, stávkovat ani kolektivně vyjednávat. Kvůli zachování nezávislosti jsou omezeni ve výdělečné činnosti. Nesmějí podnikat, poskytovat právní služby, působit v představenstvech a dozorčích radách. Výjimkou jsou příjmy ze správy vlastního majetku, vědecké, pedagogické a umělecké činnosti.

"Platové poměry soudců v širokém smyslu mají být stabilní nesnižovatelnou veličinou, nikoli pohyblivým faktorem, s nímž kalkuluje to či ono vládní uskupení například proto, že se mu zdají platy soudců příliš vysoké ve srovnání s platy státních zaměstnanců nebo ve srovnání s jinou profesní skupinou," zopakoval ÚS v pátečním nálezu.

Klaus ve sněmovně: Máte konečně prostor na reformy. Ale pacifikujte Ústavní soud - čtěte ZDE

Státní zástupci žalují stát. Kvůli snížení platů o čtyři procenta - čtěte ZDE

Rychetský Klausovi: Soudům o moc nejde. Společnost je bezradná - čtěte ZDE

Ústavní soud se již v několika starších sporech o mzdy postavil na stranu soudců, a to především když šlo o 13. a 14. platy. Letos však například zamítl návrh směřující proti zmrazení soudcovských platů v letech 2008 až 2010. U Ústavního soudu nyní leží také návrh proti čtyřprocentnímu snížení platů státních zástupců, jichž se páteční nález přímo netýká. I v minulosti se na ÚS kvůli platům často obracel Městský soud v Brně. Podle Stočkové jde o souhru okolností. Vždy přitom záleží na tom, zda některý konkrétní soudce podá žalobu kvůli ušlé částce. Žaloba je podmínkou podání návrhu na zrušení části zákona.

Ústavní soud v pátečním nálezu uplatnil řadu argumentů z historie, teorie práva a etiky. Upozornil například na americkou ústavu, která již v roce 1788 stanovila, že se příjmy soudců nesmějí za jejich života snížit. "Uvědomovali si, že je to otázka nezávislosti, jestli ten soudce má plat, který zůstane po celou dobu nezměněn, či zda je to tak, že má být ve službách státu s pocitem, že netuší, jak to bude s jeho platem příští rok," uvedl Balík. V současném Česku je prý soudcovský plat "permanentní proměnnou".

Výběr rozhodnutí Ústavního soudu týkajících se sporů o platy soudců od roku 1999:

15. září 1999 - Ústavní soud zrušil tu část zákona o odejmutí takzvaného 14. platu za rok 1998, která se týkala soudců. V případě dalších představitelů státní moci, na něž se zákon rovněž vztahoval, návrh na jeho zrušení zamítl. Nález se nevztahoval ani na soudce Ústavního soudu. Návrh podal Obvodní soud pro Prahu 4.

3. července 2000 - Ústavní soud zamítl návrh na zrušení části zákona o odejmutí 14. platu soudcům za léta 1999 a 2000. V týž den Ústavní soud zamítl i návrh brněnského městského soudu na zrušení zákona o odejmutí 14. platu za rok 1997 představitelům státní moci a soudcům.

11. června 2003 - Ústavní soud vyhověl návrhu soudců obecných soudů a vrátil jim 13. a 14. plat za druhé pololetí roku 2001 a rok 2002. Vyňal je ze zákona, který představitelům státní moci a některých státních orgánů tyto platy kvůli úsporám ve státním rozpočtu odebral. Návrh, aby se zákon na soudce nevztahoval, podal Ústavnímu soudu brněnský městský soud a několik pražských obvodních soudů.

3. listopadu 2004 - Ústavní soud se odmítl zabývat návrhem Nejvyššího soudu na navrácení 14. platů za roky 1999 a 2000 soudcům a státním zástupcům a odkázal na své starší nálezy.

12. srpna 2005 - Ústavní soud vyhověl návrhu brněnského městského soudu a rozhodl, že stát musí soudcům zpětně vyplatit odebrané 13. a 14. platy za roky 2003 a 2004. Speciální zákony jim je odebraly kvůli úsporám ve státním rozpočtu.

31. ledna 2007 - Ústavní soud zamítl návrh směřující proti zmrazení růstu soudcovských platů v letech 2003 a 2004. Zmrazení bylo odůvodněno hospodářskými obtížemi po povodních v roce 2002. Ústavní soudci naznačili, že soudci nemají nezpochybnitelné právo na pravidelný růst mezd. Návrh na zrušení částí zákonů o mimořádných platových opatřeních a také zákona, jenž upravoval změny v odměňování po reformě veřejných financí, podal Městský soud v Brně.

24. března 2010 - Ústavní soud dospěl k závěru, že zmrazení platů soudců v letech 2008 až 2010 není protiústavní. Návrh směřující proti zmrazení soudcovských platů podal Městský soud v Brně, ústavní soudci jej zamítli. Soudce zpravodaj Miloslav Výborný ale naznačil, že by se hmotné zabezpečení soudců nemělo snižovat. To se v případě zmrazení nestalo, neboť soudcům zároveň finančně pomohly některé daňové změny.

10. září 2010 - Ústavní soud zrušil čtyřprocentní snížení platů soudců. Šlo o protiústavní krok. Opatření platilo od ledna, týkalo se soudců obecných soudů. Nález vstoupí v platnost 30. září.