Bojoval v Perském zálivu i ve Vietnamu. Nyní přistál v Ostravě: Bombardér B-52H

Americký strategický bombardér B-52 Stratofortress ve středu přiletěl na mošnovské Letišti Leoše Janáčka Ostrava na akci Dny NATO.

Letoun amerického letectva je na území střední Evropy vůbec poprvé, nejblíže ho fanoušci letectví měli možnost spatřit v Moskvě nebo Berlíně. Přiletěl ze základny letectva v Barksdale v americkém státě Lousiana.

Bombardér poprvé vzlétl 15. dubna 1952. Součástí výzbroje amerického letectva je od roku 1955. Letoun během půl století prošel řadou vylepšení, dnes používaný typ má označení B-52H.

Hlavní devizou B-52 pro současné velení amerického letectva je jeho schopnost donést k cíli obrovské množství munice; navíc je typ vysoce spolehlivý.

Celkem bylo v letech 1952-1962 vyrobeno téměř 750 strojů, americké letectvo jich má v současnosti ve stavu 85 a dalších devět tvoří rezervu. Řada strojů také stojí odstavena na pouštních "hřbitovech letadel" na jihozápadě USA.

Bombardér byl operačně nasazen ve válce ve Vietnamu, uplatnění nalezl v první válce v Perském zálivu a při bombardování Jugoslávie koncem 90. let. Nechyběl při nedávných posledních kampaních v Afghánistánu a Iráku.

B-52 uspěl i v leteckém výzkumu. Některé kusy sloužily pro zkoušky motorů, Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) jej používal i pro vypouštění některých experimentálních letounů (raketoplány X-15 nebo X-43).

V lednu 1957, necelé dva roky po zařazení do služby, se letouny B-52 zapsaly i do rekordních tabulek, když tři stroje obletěly jako první proudová letadla bez mezipřistání zeměkouli (ale s tankováním ve vzduchu) za 45 hodin a 19 minut.

Verze B-52H je 48,5 metru dlouhá, rozpětí křídel je 56,4 metru, výška 12,4 metru. Bombardér je schopen letět maximální rychlostí 1000 kilometrů za hodinu (0,86 násobek rychlosti zvuku), dolet bez doplnění paliva je až 16.000 kilometrů, operační výška 15.000 metrů.

Letoun může nést náklad až 51 konvenčních bomb o hmotnosti 400 kilogramů. Posádku tvoří až pět mužů - dva piloti, operátor elektronických systémů a dva navigátoři (jeden odpovědný za navádění stroje, druhý za navádění zbraní).

Pentagon počítá s prodloužením kariéry B-52 nejméně do roku 2040.

Dny NATO jsou největší letecko-armádně-bezpečnostní akci ve střední Evropě. Vstup na akci s rozpočtem zhruba pět milionů korun je zdarma. Loni akci navštívilo 135.000 lidí, letos organizátoři počítají s obdobnou účastí.