Dva mladí Řekové ve věku kolem 26 let, oba absolventi vysoké školy, popíjejí v kavárně v centru Atén již kolikátou kávu a přitom spřádají plány, jak odejdou a usadí se v Londýně, píše agentura AFP.

Kostas Karanikos a Komninos Arvanitakis, kteří jsou bez práce, nepochybně rozšíří armádu více než 70 procent mladých Řeků prohlašujících, že chtějí opustit vlast a hledat si lepší život v zahraničí. Studii institutu Kapa Research na toto téma přinesl v uplynulých dnech deník To Vima.

"Je to hrůza," prohlašuje Komninos, jenž vystudoval politické vědy a již více než rok je nezaměstnaný. "Mám rád svou zemi, žijí tu všichni mí přátelé a rodina, ale v co mohou po roce ještě doufat? Nedoufám už v nic. V Řecku není v co doufat," konstatuje trpce.

"Nemáme moc na výběr, to je tvrdá skutečnost," dodává Kostas, vystudovaný grafolog.

Profesor Lois Labrianidis, ekonom a geograf na Soluňské univerzitě, odhaduje, že v zahraničí pracuje 110 000 až 135 000 řeckých vysokoškoláků. To je devět procent všech absolventů vysokých škol v Řecku.

Nezaměstnanost dosáhla 11,8 procenta

Podle průzkumu institutu Kapa Research uskutečněné mezi mladými lidmi ve věku od 22 do 35 let, kteří ukončili minimálně dva ročníky vysoké školy, plánuje 42 procent odchod do zahraničí, podobně jako Kostas a Komninos.

Údaje o nezaměstnanosti názorně ukazují, jak se situace zhoršila. Nezaměstnanost ve druhém čtvrtletí dosáhla 11,8 procenta, tedy nejvíce za posledních 11 let. Nezaměstnáno je 22,8 procenta osob ve věku od 15 do 29 let, zatímco loni ve stejném období to bylo 17,7 procenta.

"Morálka v Řecku je na velmi nízké úrovni," připouští Komninos, který se během roku neúspěšně ucházel o stovku různých zaměstnání.

Jediná zaměstnání, která mu byla nabídnuta, byla bez kvalifikace, špatně placená, většinou bez pracovní smlouvy a proplácení přesčasových hodin.

"Z Řecka unikají mozky," říká profesor Lois Labrianidis. "Tento problém je již dlouho znám, koncem 90. let se prohloubil a krize, kterou nyní Řecko prožívá, jej nepochybně ještě vyhrotí."

Hodně studentů, málo míst

Profesor vedl výzkum mezi 2800 řeckými studenty, z nichž 51 procent mělo doktorát. Zjistil, že řecké podniky příliš nevyhledávají vysoce kvalifikované pracovníky, protože se většinou snaží konkurovat sektorům s nízkými náklady situovaným v sousedství, na Balkáně či v Turecku - například textilnímu průmyslu.

"Příliš mnoho vysokoškoláků, příliš málo pracovních míst," konstatuje Savas Robolis, ředitel výzkumného institutu největší řecké odborové organizace GSEE (Všeobecná konfederace řeckých pracujících).

Z 80 000 nových absolventů vysokých škol, kteří ročně vstupují na pracovní trh, mohou řecké podniky podle něho přijmout polovičku.

Ve své poslední zprávě o vzdělání vybídla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vlády, aby i přes krizi investovaly do vysokého školství a podporovaly tak vznik nových podniků a pracovních míst a zvyšovaly daňové příjmy.

Podle Robolise i Labrianidise se řecká vláda musí pustit do řešení tohoto problému. Měla by také vyzvat absolventy vysokých škol v zahraničí, aby se vrátili do vlasti, a nabídnout jim některé výhody.

"Nechceme Řecko opustit, ale bude-li situace dál taková jako dnes, nevrátíme se," podotýká Komninos.