Vláda Petra Nečase se kvůli vlastní nedochvilnosti dostala do obrovské pasti. Pokud totiž získá ČSSD v senátních volbách nejméně 12 z 27 volených senátorů, a získá tak v Senátu většinu, koalice téměř jistě nestihne v parlamentu schválit své nejdůležitější zákony roku: škrty za 45 miliard korun, které jsou naprosto nezbytné pro splnění plánovaného schodku rozpočtu 135 miliard.

Důvod je jednoduchý: pravicová koalice chce začít úsporné zákony v prvním čtení schvalovat až na konci října, což je tak pozdě, že ČSSD má při případném zisku 12 senátorů kvůli schvalovacím lhůtám možnost zákony zdržovat až do ledna.

A hodlá toho bezezbytku využít. "Sociální demokracie bude v případě zisku 12 senátorů blokovat nespravedlivé vládní škrty co nejdéle," řekl tento týden HN úřadující šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.

Drábkovy obavy

S úsporami platnými už od začátku ledna 2011, mezi kterými jsou třeba škrty ve stavebním spoření a sociálních dávkách nebo zvyšování přímých daní, přitom jednoznačně počítá rozpočet na příští rok. Zdržení zákonů byť o jediný měsíc tak zvýší rozpočtový schodek skoro o čtyři miliardy.

Hlavně u zákonů, které zvyšují přímé daně nebo jejich zvýšení prodlužují, by bylo jakékoli posunutí za 1. leden obrovským průšvihem. "Daňové zákony, které upravují přímé daně, by měly platit od začátku roku. Jinak by to byl pro správu a výběr daní velký problém," upozorňuje náměstek ministra financí pro daně Ladislav Minčič z ODS.

"Pokud bude ČSSD volit destruktivní taktiku, tak se opravdu může stát, že se to nestihne. Proto je důležité, aby sociální demokraté nezískali po volbách v Senátu většinu," připouští ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09), který prosazuje ve sněmovně sociální škrty za víc než 15 miliard.

Nečasova vláda, která má jinak ve sněmovně pohodlnou většinu 118 hlasů, si přitom může za komplikace sama. Zařadila totiž vládní škrty do sněmovny až na schůzi začínající 26. října. A i kdyby je o den či dva později schválila, tak se k nim poslanci dostanou znovu nejdřív za 30 dní.

Což jinými slovy znamená pondělí 29. listopadu. Sociální demokraté totiž vládě neumožní schválit její úspory ve zkráceném režimu. "Žádné zkrácení lhůt ve sněmovně nepodpoříme. Chceme se k nim důkladně vyjádřit," vysvětluje Sobotka.

Kalousek: Na strašení je brzy

Definitivně tak může sněmovna ve třetím čtení schválit úsporné zákony nejdřív 1. prosince. Senát se k nim pak musí vyjádřit znovu do 30 dní. A sociálním demokratům pak v případě senátní většiny bude stačit, když je nechá v Senátu "zaparkované" celý prosinec a pak je 28. nebo 29. prosince vrátí se změnami sněmovně.

Ta přitom může takovéhle senátní veto přehlasovat nejdřív 10 dní od doručení do sněmovny - tedy kolem 10. ledna. Ministr financí Miroslav Kalousek ale pořád věří, že se mu povede úsporné zákony protlačit. "Na strašení, že se to nepodaří stihnout, je ještě brzy," věří Kalousek.

Související