Přesto, měřeno stálými cenami, už druhým rokem výdaje na vědu a výzkum reálně klesaly. Podíl výdajů na HDP je pak stále za většinou států evropské patnáctky, patří však k nejlepším z nových členských zemí. Na páteční tiskové konferenci Českého statistického úřadu (ČSÚ) to řekla jeho předsedkyně Iva Ritschelová.
Již tři roky se také podle Ritschelové snižuje podíl výdajů podnikatelského sektoru. Letos poprvé klesl pod 50 procent, přesto však stále, na rozdíl od nových členských zemí EU, hraje ve financování vědy důležitou roli.
Do podnikatelského sektoru v ČR také plyne na vědu a výzkum nejvíce veřejných zdrojů v EU a naopak firmy v Česku přispívají na projekty řešené veřejnými výzkumnými institucemi nejméně v EU.
Podíl celkových výdajů na vědu a výzkum na HDP činil v roce 2008 v Česku 1,47 procenta. Nejvíce ze zemí EU dávaly Švédsko (3,75 procenta) a Finsko (3,73 procenta), naopak nejméně Kypr (0,46 procenta) a Slovensko (0,47 procenta). Průměr EU činil 1,81 procenta HDP.
Celosvětově byl v roce 2008 na první příčce žebříčku s 4,86 procenta HDP Izrael, za ním s 3,42 procenta Japonsko. USA vydaly na vědu a výzkum 2,77 procenta HDP. Z evropských nečlenských zemí EU vydalo nejvíce Švýcarsko, 3,01 procenta HDP.
