Důvod ke stávce? Vláda si prosadila své. V dobře utajeném plánu

Kolik budu v příštím roce vlastně vydělávat? Tuto otázku si už déle než čtyři měsíce pokládá více než půl milionu zaměstnanců veřejného sektoru. Jenže jejich zaměstnavatel, tedy stát, jim za celou tu dobu jasnou odpověď nedal a nedává jim ji - s výjimkou učitelů - ani dnes.

Stačí tohle na vyhlášení největší stávky v historii Česka? Za určitých okolností ano. Po týdnech jednání se podle odborů vláda nehnula z místa. A sice jiným způsobem, ale stále prosazuje totéž: aby šéf rozhodoval o výši základního platu svých podřízených i tam, kde na to doposud nebyli zvyklí. Tedy ve veřejném sektoru, takže například na úřadech, v domovech důchodců, v galeriích, ale třeba i ve fakultních nemocnicích.

Podle vlády se ale s odbory nedá dohodnout. Nepřistoupí na kompromis a zarputile hájí stávající platové tabulky. Jenže problém je i v tom, že vláda, ať už platovou revolucí sledovala cokoli, ji nedokázala pořádně vysvětlit - a přesvědčit odboráře.

Největší revoluce v platech za 18 let

Ještě v červnu se od stolu koaličních jednání ozývalo jen to, že na platech státních zaměstnanců se v příštím roce musí ušetřit deset procent prostředků. "Kvůli rozpočtovým škrtům si stát v příštím roce vezme z platů celkem 11,5 miliardy korun," řekl tehdy HN dnešní ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský z Věcí veřejných.

Jenže až koncem srpna řekl "B" jeho vládní kolega ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Představil, pro začátek ve dvou variantách, zásadní změnu platových tabulek, podle kterých jsou zaměstnanci státu odměňováni. Největší revoluci v platech za 18 let.

Podle razantnější z obou verzí měl v tabulce zůstat ze současných dvanácti jen jeden řádek. To by znamenalo, že základní tabulkový plat se vůbec nebude zvyšovat s věkem, jak byli zaměstnanci dosud zvyklí. Návrh se původně měl týkat s výjimkou učitelů všech, například zdravotních sester, úředníků, meteorologů, sólistů Národního divadla, vojáků nebo duchovních.

Dnes už si ale skoro nikdo nepamatuje, jak přesně vypadal. Přišla celá řada dalších verzí, výjimek, ústupků a Drábkovi se jeho jednotná reforma začala sypat pod rukama. Do toho koncem září před pražským Rudolfinem proti platovým změnám demonstroval čtyřicetitisícový dav odborářů.

Kabinet se nevzdal

Zdálo se, že vláda částečně kapitulovala. Že se dál bude držet záměru ušetřit na platech deset procent prostředků, jak vždy připomínal premiér Petr Nečas (ODS), ale že velký třesk v odměňování se odsouvá na rok 2012.

Jenže kabinet se ve skutečnosti tak úplně nevzdal. Drábek 22. září z nočního jednání ministrů o rozpočtu stáhl původní reformu platů. Současně ale do balíků úsporných zákonů vepsal změny, které umožní stávající platové tabulky vyprázdnit zevnitř. O této změně se nijak nešířil. A kabinet ji parlamentem minulý týden prohnal spolu s rozpočtovými škrty ve stavu legislativní nouze.

Bez ohledu na stávku je tak vlastně již dobojováno. Senátoři, netradičně ve starém složení, i když už jich občané třetinu převolili, potvrdí v pátek rozhodnutí svých kolegů. Pak už bude scházet jen podpis prezidenta a vláda na přelomu listopadu a prosince schválí své nové nařízení.

To od ledna šéfům umožní, aby svým podřízeným stanovili výši základního platu bez ohledu na délku praxe. Výjimku mají jen učitelé a také příslušníci ozbrojených složek. Na ty totiž neplatí zákoník práce, ale služební zákon.