ODS v Praze poškodila svoji konkurenci. Zákon to dovoluje, řekl soud

Komunální volby v Praze nebyly tak docela férové. Ale zase ne tolik, aby se musely opakovat. Zjednodušeně řečeno, přesně tohle ve čtvrtek řekl Městský soud v Praze v jednom ze svých nejdůležitějších rozsudků posledních let.

Soudci Jiří Tichý, Dana Černovská a Miroslava Hrehorová po dvou týdnech zkoumání zamítli žalobu Strany zelených, Věcí veřejných a dalších malých stran, které si stěžovaly na to, jak pražská ODS v červnu zkonstruovala komunální volby v hlavním městě. Obě zmíněné strany totiž překročily pětiprocentní hranici, nezískaly ale díky speciálně vymyšlenému systému pražských voleb žádný mandát v zastupitelstvu.

Pražský městský soud nicméně neuznal žádnou z námitek. Dal v podstatě za pravdu právníkovi Romanu Felixovi, který zastupoval protistranu, tedy pražský magistrát. V rozsudku soudci konstatují, že celá konstrukce pražských voleb opravdu znevýhodnila malé strany. Zároveň ale na několika místech ukazují, že to zákon jednoduše dovoluje.

Pět procent nestačí

Malým stranám se nepodařilo napadnout to, že navzdory zisku více než pěti procent hlasů nezískaly žádný mandát. Podle soudu nelze brát zákon doslovně.

Praha podle ODS Občanští demokraté rozdělili hlavní město na sedm obvodů. Prý aby dostala prostor místní hnutí. Pohled na mapu ale ukazuje, jak účelová parcelace to byla. V jednom obvodě se potkal střed Prahy s okrajovou Přední Kopaninou, jinde zase centrální Vinohrady s východní Vinoří. Podivně seskupené obvody navíc měly velmi odlišné velikosti co do počtu obyvatel, všude se ale volilo stejně zastupitelů. Tímto směrem ostatně směřovala i volební stížnost malých stran. (Pro zvětšení klikněte na obrázek)

"Volební systém je sice vymezen zákonem, je však doplněn dalšími parametry... uzavírací klauzulí (tedy podmínka překročení 5 % pro vstup do zastupitelstva - pozn. red.) ve spojení s tzv. d'Hondtovou metodou..., kdy pouhé naplnění uzavírací klauzule ještě nemusí stačit k získání mandátu," upozorňují soudci v rozsudku. Dodávají, že ani zisk deseti procent hlasů nemusí nutně znamenat příděl mandátů.

Malé strany také napadly fakt, že kvůli tomu, jak radnice v červnu rozdělila obvody, neměl každý hlas stejnou váhu. I když s tím zákon počítá. Jinými slovy, na jeden mandát byl v různých obvodech zapotřebí různý počet hlasů. Obvody totiž nebyly stejně velké.

Soudci tento argument odmítli. Je to podle nich obvyklé. Málokde lze sestavit obvody o stejném počtu voličů. "Ústavně přijatelnou odchylkou v přepočtech oprávněných občanů potřebných ke zvolení člena zastupitelstva může být až 15 procent, teorie i praxe nicméně udává, že ještě rozumnou a ospravedlnitelnou odchylkou může být nejvýše až 30 procent," píší soudci. V Praze ona odchylka tuto "normu" nepřesáhla. I mezi největším a nejmenším obvodem byl rozdíl menší než 20 procent.

Malí chystají další žalobu

Na druhou stranu, trojice soudců rozhodovala celý spor poměrně formalisticky. Soudci vůbec neřešili, zda a jak moc pražská ODS zneužila svého postavení. Tedy, jestli si nepřesný volební zákon nezohýbala jen ke svému prospěchu.

A přesně v tom se skrývá další šance malých stran. Je to podle odborníků možná už jediný argument, který by mohl přijmout Ústavní soud. Právě tam se menší strany chtějí po čtvrtku obrátit.

Zástupce malých stran, advokát Martin Šíp, který pracuje pro kancelář založenou náměstkem ministra spravedlnosti Františkem Korbelem, HN řekl, že nová stížnost bude vypadat trochu jinak. "Jádro bude ale samozřejmě zachováno," dodal Šíp s tím, že další žaloba bude především napadat čtvrteční verdikt Městského soudu v Praze.

Kolik procent hlasů stačí na vládu ve velkých městech (Pro zvětšení klikněte na obrázek)

Ústavní soud bude mít čtyři možnosti. Může námitky zelených a dalších stran zcela odmítnout. Může je uznat a nařídit nové volby nebo uznat a nařídit pražskému soudu, aby případ projednal znovu. A může také námitky uznat, ale pouze nařídit, aby se změnil volební zákon, což by se týkalo až dalších voleb.

"V téhle situaci se zrušení voleb jeví jako velmi nepravděpodobné. Z formálního hlediska skutečně nedošlo k žádnému excesu. Ústavní soud je navíc ve volebních sporech spíše nakloněn tomu nechat politické soutěži volnou ruku," soudí například ústavní expert Jan Wintr z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.