Na štěstí jsou koníčky, ne manželství

K Plzákovo nejznámějším teoriím a základním kamenům partnerství patří pravidlo tří "S" - soucit, stesk a starost (strach). Za největší rozvraceče vztahů naopak považoval výčitky, osočování a výhrůžky.

"Smyslem manželství není, aby v něm byli partneři šťastní, od toho jsou tady záliby," tvrdil Plzák a nabádal lidi, aby měli hobby. Odromantizování manželské lásky a štěstí, poukazování na nicotnost milenecké lásky či popisy nevěr mu vedle velké popularity přinesly i časté osočování z cynismu.

Mnohým odpůrcům vadilo, že o vážných problémech mluvil a psal humorně. "Nevymýšlím text tak, aby byl komický, to vyjde samo," říkal Plzák. Není ani autorem proslulé rady pro nevěrníky "zatloukat, zatloukat a zatloukat", jak se v souvislosti s jeho jménem traduje. V posledních letech se to marně snažil veřejnosti vymluvit.

V Praze dnes ve věku 85 let zemřel známý psychiatr a sexuolog Miroslav Plzák. ČTK to potvrdila mluvčí pražské záchranné služby Jiřina Ernestová. Bez bližších podrobností uvedla, že záchranáři dnes v noci u Plzáka zasahovali. "Bohužel už jsme mu nedokázali pomoci," uvedla mluvčí.

Plzák proslul jako populární klasik manželské terapie a zakladatel Linky důvěry. Jeho rady, jak najít správného partnera či jak "přežít" manželství jsou proto pořád vyhledávané, a tak jeho knížky patří mezi bestsellery. Vedle desítek populárních a odborných publikací psal také televizní inscenace a divadelní hry, z nichž nejznámější Záviš kontra Březinová se v Semaforu hrála tři roky.

Plzák byů také vyhledávaným řešitelem problémů párového soužití. Několika generacím svými někdy svéráznými, vždy však s typickým humorem podanými metodami ukázal, jak na "První pomoc při nehodách manželských" anebo co je "Manželské judo".

Zachránce manželství

"Mirek Plzák - to je vlastně jeden z těch posledních bardů psychiatrie, kteří odcházejí. Z našich učitelů...," řekl ČTK psychiatr Jan Cimický. Rovněž upozornil, že Plzák dokázal "suchou vědeckou práci okořenit humorem, vtipem a vytvořil manželské poradenství tak, že to mohl číst každý a přes určitý vtip se tam dozvěděl zcela zásadní pravdy". Zmínil i Plzákovy přednášky na vysoké škole, které byly díky formě a způsobu prezentace názorů velmi populární.

Sexuolog Radim Uzel považuje za Plzákovu "nehynoucí zásluhu" to, že založil československé manželské poradny, tedy věc, která tehdy neexistovala ani v zahraničí. "Svým odborným přístupem a tím, že také mnoho manželských poradců vyškolil, zachránil mnoho manželství. Takže jistě vyoral brázdu hlubokou, co se týče spokojenosti partnerských vztahů," řekl Uzel. Poukázal také na bohatou a širokou publicistickou činnost Plzáka, v níž lidem radil, jak kultivovat partnerské vztahy. "Byl nesmírně přátelský a kamarádský," dodal.

Vystudovaný psychiatr

Plzák byl rodákem z Libušína u Kladna, ale dětství prožil v Praze. Maturoval rok před koncem války a poté byl totálně nasazen v jedné libeňské fabrice. Po válce absolvoval medicínu na Karlově univerzitě a už po druhém ročníku ho přitáhla psychiatrie.

Byl členem Československé strany národně socialistické, proto po studiích coby politicky nespolehlivý léčil čtyři a půl roku příslušníky takzvaných Pomocných technických praporů.

Po praxi v léčebnách v Praze-Bohnicích, Kroměříži a Horních Beřkovicích nastoupil v roce 1959 na pražskou psychiatrickou kliniku věhlasného profesora Vondráčka. Po čtyřech letech se stal primářem a na klinice pak působil do roku 1989, kdy odešel do důchodu.

Klinicky se Plzák mimo jiné zabýval depresemi. Mezi jeho pacienty bylo mnoho známých osobností, také herců. Odborníka na manželské soužití udělal z Plzáka rostoucí počet sebevražd začátkem 60. let a příkaz něco s tím udělat. Tím něčím se stala první Linka důvěry, k níž se inspiroval u britských samaritánů. Slouží od roku 1964 dodnes. Většina klientů přicházela s manželskými konflikty, a tak vytvořil samostatný vědní obor zabývající se manželstvím - matrimoniologii. Jako první na světě také napsal vysokoškolskou učebnici na toto téma.

Ve svých názorech promítal své klinické a životní zkušenosti. Pět manželek, jak se traduje, ale neměl. Rozvedl se jen jednou a s druhou, o 24 let mladší manželkou Emou žil skoro 40 let. Vyrovnal se i s tragédii, které ani jako psychiatr nemohl zabránit - jeho syn si vzal život těsně před maturitou. Z prvního manželství má dceru Renatu, která je rovněž lékařkou.