Česko vypíše nový tendr na stíhačky

Po skončení pronájmu letounů Jas-39 Gripen, vypíše ČR nový tendr na stíhačky. V ČT to řekl premiér Petr Nečas. Dodavatel gripenů, britsko-švédské konsorcium BAE Systems/Saab, se podle něj bude moci tendru zúčastnit jen v případě, že Británie a Švédsko poskytnou ČR veškeré údaje, které mají o korupci při pořízení gripenů.

"Musí být vypsáno nové výběrové řízení, které bude otevřené, do kterého se mohou přihlásit zadavatelé z více zemí. Nedovedu si představit, že by se jenom tak prodloužila existence letounů gripen v českém letectvu," řekl Nečas. Podle premiéra je nutné nejprve objasnit, zda pořízení letadel neprovázela korupce.

Česká vláda původně usilovala o nákup gripenů. Zakázku v hodnotě 60,2 miliardy korun schválil v dubnu 2002 tehdejší kabinet premiéra Miloše Zemana (ČSSD). Návrh ale nezískal podporu v parlamentu. Česko nakonec gripeny do výzbroje armády zařadilo: na deset let si od Švédska za zhruba 20 miliard korun pronajalo 14 strojů. Pronájem skončí v roce 2015.

Premiér vyzval náměstka ministra financí Martina Bartáka, aby zvážil svoje další působení ve státní správě. Petr Nečas si myslí, že pokud by se vyšetřování Bartákovy kauzy kolem korupce v armádním obchodě s Tatrou protahovalo, bylo by lepší, aby z ministerstva úplně odešel.

"Když to bude dva, tři roky, tak prostě pan Barták musí zvážit, zda pro něho není jednodušší si nalézt jiné zaměstnání a dejme tomu odejít z té funkce," řekl Nečas, který je zároveň předsedou ODS, která Bartáka nominovala do úřednické vlády a sháněla pro něho uplatnění po květnových volbách. Barták podle něj v době neplaceného volna nebude do ničeho na ministerstvu zasahovat a nebude tam docházet.

Lídr opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka v pořadu České televize Otázky Václav Moravce premiéra kritizoval za to, že vláda Bartáka z funkce rovnou neodvolala. Zopakoval také, že ČSSD chce parlamentní vyšetřovací komisi, která by se zabývala korupcí v armádě od začátku devadesátých let.

Nečas, jemuž Barták dělal od roku 2000 do roku 2006 poradce pro otázky bezpečnostní a obranné politiky, reagoval tím, že žádá důkladné vyšetření Bartákovy kauzy a chce, aby v této věci policie měla úplně volnou ruku. Barták podle něj zůstane mimo úřad po celou dobu vyšetřování svého případu.

Na scénu opět přichází Bartákův známý Smrž

Podle Sobotky je ale ponechání Bartáka ve funkci, byť je na neplaceném volnu, výsměchem. Barták podle něj bude mít volný přístup do úřadu i k materiálům. "Není možné, aby nadále setrvával v takové funkci, on měl okamžitě v pátek pustit svou funkci," řekl Sobotka.

Na případ upozornil v pátek deník MfDnes. Tomu bývalý velvyslanec USA v Česku a předseda dozorčí rady automobilky Tatra William Cabaniss řekl, že v únoru 2008 po něm chtěl tehdejší náměstek ministryně obrany Barták miliony dolarů za to, aby Tatra už neměla problémy s armádní zakázkou za 2,7 miliardy korun.

Cabanissova slova potvrdil i šéf americké pobočky Tatry Duncan Sellars. Barták ale tvrdí, že vyšetřování kauzy prokáže jeho nevinnu. Zvažuje právní kroky, aby se proti "pomluvám ohradil co nejúčinněji".

Slova bývalého amerického diplomata se podle sobotní MfDnes mohou opřít i o další indicii. Tou je nové zjištění, které se týká již zveřejněných slov šéfa Tatry Ronalda A. Adamse.

Ten řekl, že se na něj obrátil prostředník „někoho vysoce postaveného“ a chtěl v souvislosti s nákupem tatrovek pro českou armádu úplatek. „Nabídl mi, že za pět milionů dolarů nám s potížemi, které máme, pomůže,“ popsal Adams, co se stalo čtyři týdny před setkáním Bartáka s Cabanissem.

Policie už Cabanisse s Adamsem vyslechla. Deník píše, že dobře informovaný zdroj nyní uvedl, že během vyšetřování zaznělo jméno prostředníka, který se s Adamsem sešel. Podle zdroje to byl Michal Smrž, majitel firmy MPI a blízký známý Martina Bartáka.

Policie to nekomentuje. „Případem se zabýváme,“ řekl jen ředitel útvaru pro boj s organizovaným zločinem Robert Šlachta. Smrž schůzky s Adamsem nepopírá, ale tvrdí, že řešili jen obchodní záležitosti.

Údjná korupce se měla uskutečnit v rámci sporu mezi Praga-Export s.r.o. a Tatrou. Podle původních plánů měla Praga dodat převodovky a nápravy do všech 550 nákladních vozů, které Tatra dodávala státu. Pak se však obě společnosti rozešly ve zlém. Jejich rozkol řešili dva náměstci na obraně.

Na jedné straně Jaroslav Kopřiva. Na druhé straně byl první náměstek Barták. Nastala tedy situace, kdy na Tatru z jedné strany tlačil Barták společně s Pragou a za Tatru zase bojoval Kopřiva.Tatra podle slov svých manažerů korupční nabídky odmítla a dál odmítala přibrat Pragu k byznysu.

Otázkou zůstává, pokud byla žádost o miliony skutečně byla vyřčena, komu měly být tyto peníze určeny?

Související