Předseda TOP 09 a současný ministr zahraničí Karel Schwarzenberg by za jistých okolností uvažoval o tom, že se bude ucházet o post hlavy státu, až skončí v roce 2013 mandát Václavu Klausovi. Současný stav mu ale nevyhovuje.

"Nevidím důvod, proč bych měl za současných podmínek kandidovat. Byl jsem na Hradě dva a půl roku, takže vidím možnosti i nemožnosti postavení hlavy státu. A jak jsem pozoroval poslední volbu, to handrkování a kšeftování o hlasy, tak to se mi nezdá moc hezký," řekl v rozhovotu pro týdeník Respekt, který vychází v pondělí. Schwarzenberg byl počátkem 90. let kancléřem tehdejšího československého prezidenta Václava Havla.

"Kdyby byla přímá volba, tak bych o tom uvažoval, ale toto se mi hrubě nelíbí a musel bych mít závažné důvody, abych se o prezidentství ucházel. Doufám, že tedy najdeme několik důstojných kandidátů," tvrdí předseda vládní TOP 09 a dodává, že přesto doufá, že se přímá volba prezidenta, která je v programovém prohlášení vlády, podaří prosadit.

Na otázku, zda by se poté rozhodl pro kandidaturu, Schwarzenberg přikyvuje. "Možná. Uvidíme, jaká bude situace za dva roky. Protože jsem se učil jezdit na koni, tak vím, že člověk rovnou nesmí pomýšlet na to, jak přeskočit překážku, nýbrž nejdříve se naučit držet v sedle, pak zdolat běžnou překážku a teprve pak se můžu soustředit na Taxis," dodává.

Schwarzenberg, který v prosinci oslaví 73. narozeniny, je od letošního července prvním místopředsedou vlády a ministrem zahraničí. V čele české diplomacie stál již ve vládě premiéra Mirka Topolánka (ODS) od ledna 2007 do května 2009. Od letošního května je rovněž poslancem za TOP 09.

Hlavu státu nyní volí parlament, vládní strany i opoziční ČSSD ale občanům na rok 2013 slibují přímou volbu. V září představil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil konkrétní legislativní návrhy, které by přímou volbu prezidenta mohly uzákonit. Zatím však byly pokusy o její zavedení neúspěšné.



Pospíšil dal vládním kolegům na výběr ze tří variant. "Teď záleží na lídrech koalice, zda se dohodnou na jedné z variant," řekl Pospíšil. "Technicky je možné zvládnout jak změnu ústavy, tak změnu volebního zákona tak, aby příští volba prezidenta probíhala již přímo," řekl ministr.

Až se vládní strany dohodnou na společném postupu, pokusí se pro svůj návrh přemluvit i opozici. Bez jejích hlasů ke změně ústavy nemůže dojít. ODS, TOP 09 a VV totiž mají ve sněmovně 118 hlasů, pro změnu ústavy se musí vyslovit minimálně 120 poslanců.

Nejvíc stran se zatím kloní k volbě dvoukolové, kdy do druhého kola postupují dva nejúspěšnější kandidáti a vítězem se stane ten, který získá nadpoloviční většinu hlasů. Tuto variantu preferují TOP 09, VV a také opoziční ČSSD.

Související