Mezinárodní vědecký tým v pondělí odpoledne vyzvedl z hrobky v Týnském chrámu v Praze cínovou rakev s ostatky slavného astronoma Tychona Braha. V následujících dnech je budou zkoumat, což má pomoci mimo jiné objasnit příčiny jeho smrti. Brahovy ostatky byly do cínové zhruba metr dlouhé schránky umístěny v roce 1901. Dnešní část průzkumu spočívající v okrytí náhrobní desky a vyzdvižení rakve trvala více než sedm hodin a odehrála se za velkého zájmu médií. Novinářů byla v kostele více než stovka.

Předpokládalo se, že vedle cínové schránky bude v dřevěné rakvi spočívat i astronomova manželka, její ostatky tam však dnes vědci zřejmě nenašli. "V místě, kde jsme očekávali pozůstatky starší ženy, jsme nalezli pozůstatky minimálně dvou osob," řekl na závěr dnešního průzkumu novinářům antropolog Petr Velemínský. S největší pravděpodobností jde o kosti mladé ženy, které mohlo být do 20 let, a část lebky malého dítěte.

Jak se tam kosti dostaly a komu mohly patřit, budou antropologové a archeologové zkoumat v příštích dnech. "Možná, že můžeme pochybovat, zdali zde byla Tychonova manželka vůbec pochována," doplnil antropolog.

Předpokládalo se, že cínová a dřevěná rakev budou spočívat na dně hrobky. Ukázalo se ale, že hrobka bude možná hlubší a zřejmě nesloužila jen pro pohřbení Tychona Braha. "V tuto chvíli je to sice velice předběžné, ale vypadá to, že Tycho Brahe byl uložen do nějaké starší hrobky, která byla částečně zasypána," řekl novinářům archeolog Zdeněk Dragoun.

Kosti mohou říct hodně

Vědci začali s otevíráním hrobu už dopoledne. Vyzdvižená náhrobní deska odkryla klenbu hrobky; do ní pak spustili minikameru. Sonda v hrobce ukázala mimo jiné úlomky kostí a čelist, které podle Jense Velleva z dánské univerzity v Aarhusu téměř jistě nepatří Brahově ženě.

Při zdvižení náhrobní desky musel vědecký tým nalézt postupy, jak se dostat do hrobky o rozměrech 9,3 krát 1,78 krát 1,58 metru, aniž ji poškodí. Z archeologického hlediska má být významný i způsob uchování ostatků v cínové schránce a podoba hrobky. "Výzkum by nám měl napovědět nejen, jak Tycho Brahe zemřel, ale také, jak žil," uvedl Vellev.

Cínovou rakev vědci otevřou v antropologickém depozitáři Národního muzea v Horních Počernicích. Výsledky prvních průzkumů by měli sdělit novinářům v úterý večer.

"Doufám, že najdeme zbytky renesančního šatstva, jehož část už je v Dánsku. Mohla by se nám podařit jejich rekonstrukce," dodal Vellev.

Výzkum skončí ve čtvrtek

Brahe působil na dvoře císaře Rudolfa II. Vědci doufají, že najdou zachovalé zbytky kostí, vousů a vlasů astronoma, které by jim mohly pomoci získat informace o jeho zdravotním stavu a lécích, které užíval.

V učebnicích se píše, že Brahe zemřel v souvislosti s ledvinovými kameny. Podle některých indicií ale mohl být Brahe otráven, a to dokonce na pokyn dánského krále Kristiána IV. "Už víme, že měl v těle hodně rtuti, ale není jasné, zda byla příčinou jeho úmrtí. Za několik měsíců budeme moudřejší," podotkl Vellev.

Nalezené kosti se naskenují pomocí speciálního přístroje, takže podle Velleva nebude nutné hrob opět za několik let otvírat. Odebrané vzorky se budou zkoumat pravděpodobně do čtvrtka, v pátek se vrátí na své místo do Týnského chrámu na Staroměstském náměstí. V kostele se při té příležitosti bude sloužit mše.

V hlavní budově Muzea hlavního města Prahy bude od 15. listopadu vystavena část pohřební výbavy Tychona Braha, vyzdvižená již roku 1901, která byla uložena v depozitářích muzea.