Pomocí počítačové tomografie zkoumali ve středu Radiologové pražské Nemocnice Na Homolce kostru slavného dánského astronoma Tycha Braha (1546-1601).

Jeho ostatky spočívající v malé cínové rakvi v pondělí vyzvedli vědci z hrobky v Týnském chrámu v Praze. Po vytvoření 3D modelů kostí předají čeští odborníci výsledky středeční práce dánským vědcům, kteří jsou schopni sestavit z těchto dat celou kostru astronoma a určit z ní i to, jak byl vědec vysoký či zda byl nemocný. ČTK o tom ve středu večer informovala nemocnice.

"Ostatky těla jsme vyšetřovali po částech - zkoumali jsme postupně dlouhé kosti, žebra, obratle, zbytky obličeje i další drobné kosti. Celá lebka se nezachovala, zůstala jen její obličejová část, zachovalé jsou i zuby v horní čelisti. Naskenovali jsme zhruba 25 tisíc tenkých řezů," popsal středeční práci českých lékařů radiolog Martin Horák. Vyšetření trvalo podle něho asi hodinu, počítačové zpracování dalších pět hodin.

"Je až neuvěřitelné, kolik se toho dá o lidských bytostech zjistit z kostí, a to i po letech," potvrzuje archeolog Jens Vellev z univerzity v Aarhusu, jenž celý česko-dánský tým vědců vede.

Byl otcem krále?

Právě Jens Vellev inicioval výzkum ostatků. Odebral také vzorky kostí pro analýzu DNA. Ta má buď potvrdit, nebo vyvrátit, jestli byl Brahe otcem krále Kristiána IV., s jehož matkou měl mít údajně milostný poměr.

Vzorky kostí a vlasů mají po víkendu, kdy bude Tycho Brahe opět převezen do Týnského chrámu, analyzovat také experti z Ústavu jaderné fyziky v Řeži u Prahy. Využít k tomu chtějí dvě jaderné metody. Jedna má ukázat, které chemické prvky jsou v odebraných vzorcích přítomny, pomocí druhé pak fyzici změří jejich koncentraci.

Tento postup by tak měl definitivně říci, zda zemřel Tycho Brahe na otravu rtutí, jak se předpokládá. Právě kvůli objasnění důvodu úmrtí se v poslední době přistupuje k exhumacím známých osobností nejčastěji. Například v Polsku se před dvěma lety otevíral hrob generála Władysława Sikorského. Vědci nakonec studiem jeho ostatků potvrdili, že skutečně zemřel při letecké havárii v roce 1943 a nebyl obětí atentátu, jak se spekulovalo.

Letos v červenci, po pěti letech soudních sporů, se exhumace prováděla i v Rumunsku. Na žádost příbuzných diktátora Nicolaa Ceausesca vědci zjišťovali, jestli je v bukurešťské hrobce skutečně uloženo jeho tělo. Testy DNA potvrdily, že ano.

Přibližně ve stejnou dobu se na rozkaz venezuelského prezidenta Huga Cháveze otevírala i 200 let stará rakev národního hrdiny generála Simóna Bolívara. Vědci mají pomocí testů DNA zjistit, zda jde skutečně o jeho ostatky a zároveň objasnit, jak zemřel.

V Česku se během druhé poloviny 20. století postupně otevíraly hrobky Přemyslovců. Antropolog Emanuel Vlček například vyvrátil spekulaci, že král Jiří z Poděbrad nechal otrávit Ladislava Pohrobka, a na základě kosterních ostatků zjistil, že skutečnou příčinou smrti byla leukémie.