Noví pražští zastupitelé převezmou příští týden na čtyři roky vládu nad hlavním městem. Budou spravovat podle čísel Eurostatu pátý nejbohatší region Evropské unie v přepočtu HDP na obyvatele. Nové vedení Prahy bude muset ale dohánět ostatní indexy, v nichž město propadá. Praha je 71. na světě v kvalitě života a dokonce až na 24. místě ze třiceti evropských hlavních měst v ekologii.

Praha je v Česku výjimečný region. Podílí se čtvrtinou na hrubém domácím produktu, má i výjimečné postavení v přidělování peněz ze státní kasy. Spolu s Brnem, Plzní a Ostravou spolkne polovinu státních peněz určených na samosprávu, žije tam přitom zhruba 20 procent obyvatel země. V objemech rozpočtů má Praha letos na výdaje 47 miliard, druhé Brno jen 12 miliard.

Metropoli ale hrozí, že kvůli novém plánu na daňové přerozdělení přijde o část svých prostředků. Bohuslav Svoboda (ODS), zřejmě příští primátor Prahy, proto dopředu varuje, že nákladné projekty jako stavba nových stanic metra se mohou zpomalit.

"V nejbližší době budeme mít na investice významně méně peněz než doteď," říká Svoboda v rozhovoru pro HN.

HN: Poznal byste, že zřejmě stanete v čele pátého nejbohatšího regionu EU?

Vím o tom, pravidelně to zmiňoval Pavel Bém. Musím ale říct, že by mě to samotného nenapadlo, přece jen mi připadá, že řada jiných měst je bohatších. Takže bych to asi nepoznal.

HN: Nicméně to tak je, ale co z toho podle vás mají Pražané?

Upřímně řečeno nic moc. Především Praha nemá přístup k fondům Evropské unie. To je mimochodem také důvod, proč některé vysoké školy chtěly stavět své vědecké areály mimo území Prahy. Objektivně ale Praha skutečně bohatá je, vzniká tu čtvrtina HDP celé země.

HN: Právě. Když se ale podíváte na žebříčky kvality života, je Praha někde úplně jinde, podle Merceru je až sedmdesátá na světě a podle nedávného žebříčku MasterCard je dokonce i v Česku až druhá, za Hradcem Králové. Proč to tak je?

To sedmdesáté místo mi nepřijde úplně objektivní. U takových statistik je vždycky problém kritérií a některá jsou nastavena tak, že je Praha obtížně plní. Máme tu velkou zátěž někdejší panelové výstavby, stále není vyřešena dopravní situace, kde má Praha velké zpoždění, a je stále taková "rozpracovaná". V porovnání s Hradcem je to zase otázka bezpečí na silnicích nebo v noci, a tam Praha ztrácí.

HN: Ke kvalitě života ovšem patří například také míra korupce, s níž se lidé ve svém městě setkávají.

Ano, to nepochybně, to já osobně řadím pod pojem bezpečí. Korupce je zásadní problém ve všech oblastech, trochu se nám tu rozmohl balkánský systém. Proto je jedním z mých hlavních úkolů průhlednost, když lidé nevěří, že se na radnici rozhoduje transparentně, zkusí to ovlivnit nějak zákulisně.

HN: Sám už jste řekl, že v minulosti nebyly všechny zakázky magistrátu úplně košer. Dá se říct, o kolik peněz tak Praha přichází?

To se dá těžko odhadnout, na to by byla třeba důkladná analýza. Můžu mít dojem, že některé zakázky v IT by se daly pořídit za polovinu, protože jsem tu techniku také kupoval v nemocnici nebo na fakultě, takže vím, že se ceny pohybují v nějakých řádech. Hůř už samozřejmě odhadnu ceny prací na tunelu Blanka, to není práce pro amatéry.

HN: Mluvíte o nějaké konkrétní IT zakázce? O jaké? Bohuslav Svoboda, ODS.

Ne, to mluvím pouze obecně.

HN: V koaliční smlouvě s ČSSD stojí, že budete žádat stát, aby vám přispěl na stavbu vnitřního okruhu nebo metra, což ovšem vláda nedělá už řadu let, a ministr financí Kalousek vám zřejmě dvakrát pomáhat chtít nebude.

Vím, že to je souboj s větrnými mlýny. Ale musíme to zkoušet a mnohem víc o tom mluvit. Praha je kraj, a přitom nedostává žádné "krajské" peníze, ale metro i dopravní infrastrukturu staví za svoje.

HN: Rozpočet Prahy je zhruba 47 miliard, město ale splácí některé závazky z minulosti, dotuje mnoha miliardami dopravní podnik. Kolik jí vlastně zbývá peněz na investice, o nichž může samo město rozhodovat?

Ročně to bylo zhruba 16 až 18 miliard, za něž se staví právě metro či Blanka. Teď to vypadá, že těch peněz bude významně méně, tak 12 až 14 miliard, takže raději dopředu upozorňuji, že v případě těchto velkých projektů může dojít ke zpomalení výstavby. Nezastavíme je, jako se to děje s některými dálnicemi, ale bohužel asi zpomalíme.