100 tis.
Stávky se má aktivně zúčastnit na 100 tisíc z celkových 650 tisíc veřejných zaměstnanců, to je zhruba 15 procent. Dalších 100 tisíc lidí se má ke stávce podle odborů připojit symbolicky. Odboráři slibují, že na náměstí 21 českých měst přijde celkem 40 tisíc lidí. Největší demonstrace má být v Praze na Palackého náměstí.
Průměrného Čecha, který se zrovna dnes nechystal do státní opery na Verdiho operu La Traviata nebo který si nenaplánoval studium v Národní knihovně, se dlouho ohlašovaná stávka moc nedotkne.
Moji učitelé mi nerozumí
Jednou z mála výjimek jsou lidé, kteří dnes nebudou moci poslat své děti do jedné ze zhruba 500 stávkujících škol a školek. K protestu se totiž paradoxně přidali i učitelé, kteří jako jediní ze všech veřejných zaměstnanců dostanou přidáno. Na rozdíl od ostatních zaměstnanců veřejné sféry, kteří stávkují proti snížení platů o deset procent.
"Zapojujeme se do stávky, protože se nenecháme rozdělit. Pedagogové jsou solidární s těmi, kterým se podmínky zhoršují. Nikde není vyloučeno, že učitelé přijdou na řadu příště a budou také potřebovat podporu ostatních," vysvětluje šéf školských odborů František Dobšík, proč učitelé stávkují i přesto, že nástupní plat mladého kantora se od začátku příštího roku zvýší z necelých 15 na 20 tisíc korun měsíčně.
Ministr školství Josef Dobeš proto "své" učitele, kterým vybojoval vyšší platy, vůbec nechápe. "Učitelé přidělají potíže rodičům, a to nepochopení bude velké: dostáváte přidáno, ale stávkujete a nám to dělá problémy," varuje Dobeš.
Stejně tak se dnes moc nemusí bát lidé, kteří by si například chtěli zaplatit DPH na svém finančním úřadu. Vyjma Finančního úřadu v Sokolově, kde kromě tamější ředitelky opravdu nepřijde do práce nikdo, totiž budou mít všechny finanční úřady normálně otevřeno.
"Stávky se zúčastní 15 až 20 procent z 15 tisíc berních úředníků. Některé úřady mírně omezí provoz, to znamená, že nebudou otevřena všechna okénka na podatelnách, ale úřady zůstanou normálně otevřeny," potvrzuje vrchní ředitel České daňové správy Jan Knížek.
Stejně tak zůstává otevřená drtivá většina úřadů práce. Výjimkami jsou úřadovny ve Zlíně, v Mostě, v Třebíči a v Českém Krumlově, které buď neotevřou, nebo v nich bude provoz výrazně omezený.
Nemocnice nezavřou
Prakticky vůbec se navíc protest nedotkne ani českých pacientů. Přesto, že se podle zdravotnických odborů oficiálně chystá stávku podpořit až 60 tisíc zdravotníků a zaměstnanců sociálních služeb. Jenže většina z nich to udělá jen symbolicky.
"Opravdu natvrdo stávkujících bude poměrně málo. Většina zdravotníků přijde do práce... budou označeni kolečkem s logem stávka," popisuje šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková.
Původně přitom měly nemocnice podle odborů omezit péči jen na víkendový provoz, což znamená, že například měly odložit všechny plánované operace. Jenže velká většina nemocnic bude pracovat i dnes úplně normálně.
Chvíli před stávkou, odborům navzdory: Vláda schválila změnu tarifů - čtěte ZDE
Odboráři měli zřejmě velké oči, na řadě míst si lidé stávky skoro nevšimnou - čtěte ZDE
Ve středu se zavřou ordinace i úřady. Většina lidí stávku podporuje - čtěte ZDE
"Našich pacientů se stávka vůbec nedotkne. Ti zdravotníci, kteří se chtějí připojit ke stávce, si na to vezmou volno," říká šéf FN v Brně Roman Kraus. A stejně mluví třeba i ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Dana Jurásková.
Stávka je v pořádku
Dnešní stávka je ale zajímavá nejen tím, že se i přes plánovanou účast sta tisíc zaměstnanců mnoha lidí nedotkne. Vůbec poprvé se tentokrát neozývají hlasy, že stávka proti vládním úsporám je nelegální.
Totiž - v Česku se stávkuje podle zákona o kolektivním vyjednávání. Takže když šlo v minulosti zaměstnancům o něco jiného než o smlouvy s vedením firmy, okamžitě zazníval argument, že stávka je nelegální. Naposledy před dvěma lety, kdy odboráři protestovali proti škrtům dávek nebo zdravotnickým poplatkům, s nimiž přišla Topolánkova vláda. Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů tehdy přišla s analýzou, podle níž stávkující porušovali zákon.
Jenže mezi odborníky už roky převládá názor, že stávkovat je možné nejen proti zaměstnavateli.
"Právo na stávku má být realizováno v souvislosti s uplatňováním práva sdružit se s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů," rozhodli nejvyšší soudci s odkazem na Listinu základních práv a svobod již v lednu 2002.
Včera ostatně odboráři obvinili ministra práce Jaromíra Drábka, že svým úředníkům zakázal stávkovat. Informace prý odboráři získali ze správ sociálního zabezpečení. Drábek to však odmítá. "Je to účelově vypuštěná lež," prohlásil ministr. Okresní šéfové úřadů údajně jen dostali instrukce, aby zajistili alespoň nejnutnější chod - tak, aby lidé stávku pocítili co nejméně.
Petr Vašek
S přispěním Vojtěcha Blažka a Jany Machálkové
