Téměř šest procent Čechů souhlasí s většinou idejí ultrapravice a bylo by ochotno krajně pravicové subjekty aktivně podpořit, například účastí na akcích.

Další 2,5 procenta lidí by sice k aktivní podpoře nepřikročila, ultrapravicové straně by však byla ochotna alespoň odevzdat svůj hlas ve volbách. Vyplývá to z čtvrtečního přestaveného průzkumu, který agentura STEM provedla pro ministerstvo vnitra.

"V české populaci lze považovat osm procent populace jako potenciální voliče stran, které by nabízely program, který by měl nějakým způsobem vyhraněný postoj k problémovým skupinám," řekl vedoucí výzkumného týmu STEM František Bartoš.

Odpor k idejím krajní pravice se podle výsledků průzkumu projevil u pětiny Čechů, s některými postoji se ztotožnilo 70 procent respondentů. S převážnou většinou souhlasila zhruba desetina dotázaných.

Mezi ultrapravicové ideje agentura zařadila například oblasti autoritářství, nacionalismu, rasismu, antisemitismu, anticikánismu, nevraživosti k cizincům nebo homosexuálům.

"Sociologové statisticky prokázali, že v české společnosti existuje bohužel významný extremistický potenciál. Že některé extremistické názory nacházejí v české společnosti bohužel velkou odezvu," řekl ministr vnitra Radek John (VV).

Pozitivním zjištěním podle něho naopak je, že vyloženě neonacistická dogmata obyvatele Česka příliš nepřitahují. Klíčovou otázkou pro následující roky bude podle ministra prevence. "Prevence a deradikalizace společnosti představuje pro celou Českou republiku...velkou výzvu," uvedl John.

Ve vztahu k pravicovému extremismu se podle agentury jeví jako "výrazně riziková" šestiprocentní část populace, která by byla ochotna volit ultrapravicovou politickou stranu i ji aktivně podpořit, například účastí na pochodech, demonstracích a jiných akcích.

Potenciální voliči ultrapravice jsou frustrovaní ze svého života

Podle Bartoše sem patří častěji muži, lidé s nižším vzděláním, nezaměstnaní. Politický systém je podle nich nesrozumitelný, nespravedlivý. "Objevujeme u této skupiny rysy frustrace, nejen v pracovním životě, ale i v rodinném životě. Je tam daleko větší subjektivní deprivace z materiálního zajištění," řekl Bartoš.

Častěji se prý u lidí z této skupiny objevuje pocit, že ve společnosti nemohou uplatnit své schopnosti, nespokojenost s okolím a pocit neporozumění ze strany ostatních. Velká část z nich, více než třetina, uvedla, že má pocit dlouhodobého omezování ze strany menšin, především Romů.

"Obviňují státní orgány z toho, že zásadním způsobem v řešení otázky Romů selhávají. Příčinu potom vidí v tom, že policie a úředníci mají strach v této otázce zakročit. Právě to může být motivační stimul, proč právě tato skupina je ochotna jít do ulic a vzít de facto právo do svých rukou," uvedl Bartoš.

"U sledované rizikové skupiny populace se také častěji shledáváme s prvky osobnostní lability, jež často vede k nepromyšlenému afektivnímu jednání," sdělila agentura STEM. Z hlediska politických postojů pak jde nejčastěji o konzervativce, kteří vyzdvihují význam národnosti a požadují zpřísnění trestů. Agentura zjistila, že lidé z této skupiny sami sebe řadí na krajní pravici, ale i krajní levici.

Přes dvě procenta lidí, kteří by krajně pravicový subjekt byli ochotni pouze volit, častěji vnímají politický systém jako přehledný a spravedlivý. I oni ale prý často hovoří o omezování ze strany problémových skupin obyvatel. Veřejně a aktivně podpořit ultrapravicový subjekt nechtějí ze strachu z odvety.

Z výzkumu vyplynulo, že s idejemi pravicového extremismu souhlasí v obdobné míře lidé všech věkových kategorií. Ochota k aktivní podpoře je však podle Bartoše nejvýraznější u skupiny mezi 15 a 29 lety.

Nejrizikovějšími oblastmi z hlediska vztahu obyvatelstva k idejím ultrapravice je především Moravskoslezský, Ústecký a Plzeňský kraj. Průzkumu, který se uskutečnil od 17. září do 15. října, se zúčastnilo 2056 lidí.

Většina lidí nechce žít v jedné zemi s narkomany nebo Romy

Obyvatelé České republiky mají z menšin nejhorší vztah k narkomanům, skinheadům, anarchistům, Romům a muslimům. Podle průzkumu vyjádřila většina lidí nechuť žít s nimi trvale v jedné zemi. Naopak nejblíže mají lidé ke Slovákům a tělesně postiženým. Zatímco u Romů většina lidí uvedla, že s nimi má osobní zkušenost, u zbývajících skupin, ke kterým má nejvíce negativní vztah, je tomu naopak a vychází například ze zpráv médií.

Asi čtyři z pěti Čechů, 83 procent, vnímají Romy jako nepřizpůsobivou skupinu. Zhruba 90 procent z nich přitom podle průzkumu uvedlo, že s nimi má osobní zkušenost. "Není to tak, že by lidé, kteří mají negativní postoj, vycházeli z nějakých předsudků. Čím větší má člověk zkušenost s Romy, tím častěji o nich hovoří jako o nepřizpůsobivé skupině populace," řekl Bartoš.

Redakce kvůli nepřijatelným komentářům zakázala diskuzi pod článkem.

Související