Prezident Václav Klaus prominul devětaosmdesátileté Ludmile Brožové-Polednové zbytek trestu odnětí svobody uloženého za účast na justiční vraždě Milady Horákové v roce 1950. Přihlédl k vysokému věku odsouzené, k tomu, že část trestu již vykonala, a k jejímu zdravotnímu stavu. Za mřížemi měla strávit tři roky.

Bývalou dělnickou prokurátorku poslal v září 2008 pražský vrchní soud za účast na justiční vraždě pravomocně na šest let do vězení. Prezidentská kancelář však později upozornila na to, že obecné soudy při rozhodování nezohlednili amnestie z let 1953,1955 a 1990, které by se jí mohly týkat.

Soud následně rozhodl, že se na Brožovou-Polednovou opravdu dvě amnestie vztahují, a zkrátil jí trest na tři roky. O podmínečné propuštění by bývala mohla požádat po uplynutí dvou třetin trestu, tedy v březnu 2011.

Brožová-Polednová se narodila v prosinci 1921 a je nejstarší vězenkyní v Česku. Je také jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z 50. let. Kvůli svému zdraví žádala prokurátorka dříve o přerušení trestu, soudy však její požadavek zamítly.

Podle prvních zpráv měla Brožová-Polednová opustit věznici ve Světlé nad Sázavou kolem 18. hodiny, ale celá procedura se protáhla a bývalá prokurátorka odjela až po deváté hodině večer. Vyzvedli ji její příbuzní z Plzně, kam s nimi také odjela.

Mluvčí Eva Hodná uvedla, že příprava všech náležitosti, které jsou k propuštění nutné, zabrala zhruba dvě hodiny. "je třeba připravit propouštěcí zprávu, zajistit lékařské vyšetření, paní Brožová si musí sbalit osobní věci," řekla během odpoledne Hodná.

Fax z prezidentské kanceláře obsahující příkaz k propuštění tří osob, z nichž jedna je Brožová-Polednová, došel do věznice podle mluvčí kolem 15:45. Podle Hodné zatím není jasné, jakým způsobem Brožová-Polednová věznici opustí. "Je u ní sociální pracovnice, která jí pomáhá spojit se s rodinou," dodala mluvčí.

Právnička a demokratická politička Milada Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími "zrádci režimu" a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.

Související