Ministr spravedlnosti by měl mít od podzimu příštího roku možnost přísně postihnout soudní znalce za jejich špatnou práci. Za nekvalitní posudek, nedodržení lhůty k jeho vypracování nebo za bezdůvodné odmítnutí má znalcům hrozit až stotisícová pokuta, nebo dokonce vyškrtnutí. Počítá s tím novela zákona o znalcích a tlumočnících, kterou v úterý představil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Úřad podle něho eviduje desítky stížností na znaleckou činnost.

"Znalecké posudky dnes často fakticky rozhodují o výsledcích sporů, znalci však za ně podle stávající zastaralé právní úpravy nenesou dostatečnou odpovědnost," uvedl ministr. Nekvalitní znalecké posudky podle něj mohou nejen protahovat soudní řízení, ale i způsobit újmu účastníkům.

Znalec či tlumočník nemusí být Čech

Zpřísnit by se tak podle ministra mělo i jmenování znalců a tlumočníků. Mezi podmínky pro jejich zapsání do seznamu úřad zařadil bezúhonnost nebo to, že znalec nebyl v minulých třech letech vyškrtnut. Naopak zrušit chce úřad požadavek, aby měl znalec či tlumočník české státní občanství, do budoucna by měl stačit trvalý pobyt v ČR. Novou povinností znalců by mělo být zachovávání mlčenlivosti, a to i po skončení činnosti.

Princip trestů: třikrát a dost

"Cílem novely, jejíž návrh ministerstvo odešle kabinetu do konce roku, je zvýšení kvality posudků a lepší dohled nad činností znalců a tlumočníků," uvedl Pospíšil. Novela proto podle něj zároveň zavádí princip "třikrát a dost". Znamená to, že znalec, který opakovaně spáchá menší přestupky, za které mu ministr uloží například pokutu do 50.000 korun, může být napotřetí zbaven funkce i přesto, že se většího pochybení nedopustil.

O přestupku znalce a jeho potrestání by v prvním stupni mělo rozhodovat ministerstvo spravedlnosti, v odvolacím řízení pak rozkladová komise a ministr. K přezkoumání pravomocného rozhodnutí bude mít možnost se znalec obrátit na správní soud. Kvůli kárnému řízení či trestnímu stíhání bude moci ministr znalcům a tlumočníkům pozastavit činnost.

Znalecký ústav? I instituce bez laboratoře

Od 1. ledna příštího roku úřad prostřednictvím instrukce také zpřísňuje kritéria pro znalecké ústavy. V současnosti totiž zákon kvalifikační předpoklady pro instituce a firmy nestanoví. "Za znalecký ústav se tak mohou označit i instituce, které například nemají ani jediného znalce či žádnou laboratoř," řekl Pospíšil. Společnost, která bude žádat o zapsání do seznamu ústavů, tak bude muset doložit, že alespoň tři její členové jsou znalci v daném či podobném oboru, a že má potřebné materiální vybavení. Vysoké školy budou muset mít akreditovaný doktorský studijní program.

Stávající znalecké ústavy budou mít podle ministra rok na to, aby veškeré nové podmínky splnily. Ke konci roku provede úřad kontrolu a s nevyhovujícími institucemi zahájí řízení o vyškrtnutí ze seznamu.

Znalci pochybili v "kauze Čunek"

Ke zpřísnění dohledu nad soudními znalci a tlumočníky se ministerstvo spravedlnosti zavázalo již v programovém prohlášení vlády. Pospíšil potřebu novely znovu zdůraznil koncem září v souvislosti s prohlášením senátora Jiřího Čunka (KDU-ČSL), podle kterého za jeho obviněním v letité kauze údajné korupce stál "dezinformační" znalecký posudek provedený firmou Nova. Úřad zjistil, že znalecký ústav opravdu pochybil.

Novou úpravu zákona o znalcích požaduje také česká pobočka protikorupční organizace Transparency International (TIC), která ji zařadila do souboru opatření nutných pro navrácení důvěry lidí v justici. V současnosti podle TIC postavení znalce neodpovídá tomu, jakou moc má znalecký posudek.

Ministerstvo do konce příštího roku plánuje připravit zcela nový zákon, který bude upravovat postavení znalců a tlumočníků. Úprava by měla podle Pospíšila obsahovat například povinnost vzdělávání a přezkušování. Odstranit by naopak měla podle ministra nepříliš liberální pravidlo, na základě kterého rozhoduje o potřebě a počtu znalců v jednotlivých oborech předseda krajského soudu.

Související