Vláda schválila novelou takzvaného náhubkového zákona, kterou koncem loňského roku předložilo ministerstvo spravedlnosti. Novináři by podle nového návrhu měli mít v budoucnosti možnost zveřejňovat informace z trestních řízení, pokud se týkají například korupce politiků či jiných státních funkcionářů. Ministerstvo chce podle svých slov zejména zohlednit veřejný zájem.

Zda veřejný zájem převáží nad právem na ochranu soukromí, se bude zkoumat v každém konkrétním případě. Posuzovat se bude především účel, způsob a účinek zveřejnění. V konečné instanci bude o tom, zda měl novinář právo informace zveřejnit, rozhodovat soud. Návrh představil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Klasickými případy, kdy by média měla být oprávněna informovat veřejnost, jsou podle ministerstva například záznamy odposlechů, z nichž vyplývá, že se veřejný funkcionář dopustil trestné činnosti. Psát by se mělo například i o spáchání teroristického útoku na prezidenta republiky.

Novela chce také omezit ochranu obětí trestných činů na případy, "kdy je skutečně důvodná". V současnosti totiž platí i u zločinů, jako jsou rvačka nebo porušení domovní svobody. Zákon však bude nadále dbát na zvýšenou ochranu soukromí v případě dětí. Ministerstvo v návrhu také výslovně upravuje, kdo může novináři udělit souhlas se zveřejněním informací o zemřelých obětech.

Takzvaný náhubkový zákon začal platit v dubnu 2009. Hlavním cílem novely byla ochrana obětí před nežádoucí medializací, při projednávání v ústavně-právním výboru sněmovny k návrhu přibyla část zakazující citace odposlechů. Média kritizovala především hrozící pětileté vězení nebo až pětimilionovou pokutu za jeho porušení. Zákon si vysloužil výtky i ze zahraničí. Bývá vnímán jako zásah do svobody projevu.

Sněmovní ústavně-právní výbor se už před loňskými volbami shodl na tom, že umožní zveřejňovat informace o účastnících trestního řízení, pokud by to bylo ve veřejném zájmu. Na tom se poté shodla i koalice.

 

Související