Vládní koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (VV) by podle lednového volebního modelu agentury STEM měla ve dvousetčlenné Poslanecké sněmovně menšinu 87 křesel. To je o pět mandátů méně, než zjistil průzkum STEM koncem loňského roku. Koalice má od loňských voleb v dolní komoře 118 poslanců.

Největší propad preferencí z parlamentních stran zaznamenala v průzkumu TOP 09 – z prosincových 14 procent na lednových deset procent. Podle STEM je TOP 09 v posledním období v koalici méně viditelná a ztrácí.

Nejhorší výsledek pro ODS od roku 1998

V preferencích, které ale nevyjadřují volební výsledek, nadále vede ČSSD s 26,4 procenta hlasů, to je o zhruba dvě procenta méně než loni v prosinci. Druhá ODS jich má 15 procent, což je podle STEM sice stabilizovaný výsledek, ale je to nejméně od března 1998. V preferencích nadále vede ČSSD s 26,4 procenta hlasů, to je o zhruba dvě procenta méně než loni v prosinci. Druhá ODS jich má 15 procent, to je podle STEM sice stabilizovaný výsledek, ale je to nejméně od března 1998.

Podle modelu STEM by ve sněmovně měla ČSSD 81 poslanců (od loňských voleb jich má ve skutečnosti 56), ODS 45 (53), KSČM 32 (26), TOP 09 by jich měla 28 (41) a VV 14 (24). Odchylka jsou dva mandáty. Například ČSSD by tak mohla vytvořit většinovou koalici s ODS (dohromady by měly 126 křesel), s KSČM (113) a s TOP 09 (109). Velká koalice ČSSD a ODS by měla sílu prosazovat i ústavní zákony.

Preference od prosince klesly TOP 09, sociální demokracii i ODS - v jejím případě ale jen o 0,6 procenta. Naopak vzrostly Věcem veřejným (o 1,1 procenta), KSČM (o 0,1 procenta) a rovněž lidovcům (o 0,2 procenta). Lidovci ale teď nemají ve sněmovně zastoupení.

Podle STEM se ukazuje, že Věcem veřejným se nejspíše daří zastavit pokles podpory, komunisté mají stejný výsledek jako minulý měsíc, ale v ovzduší celkové nejistoty relativně získali, a poměrně slušný výsledek vykázali v lednu lidovci, kteří se mezi pravděpodobnými voliči dostali těsně k pětiprocentnímu prahu volitelnosti.

Voliči jsou nerozhodní

Obecně podle STEM platí, že voliči jsou nyní značně nerozhodní. Mimořádně vysoký podíl lidí si nedovede vybrat stranu, jíž by dali hlas. Statistická chyba v preferencích STEM je zhruba 1,5 procenta u menších a 2,5 procenta u větších stran. Preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tedy včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Podíly preferencí pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

Voleb se chce podle průzkumu STEM zúčastnit 53 procent občanů, pětina svou účast jasně odmítá a nerozhodnutých je 27 procent obyvatel starších 18 let. Volební účast při loňských sněmovních volbách byla 62,60 procenta.

Průzkum STEM se konal ve dnech 3. až 10. ledna. Bylo při něm dotázáno 1245 respondentů starších 18 let.