Vzbouření na vsi. Obce nechtějí provozovat pošty. V Německu je to běžné

Pošta se chystá po 150 letech rozbít svoji síť poboček. Změny se dotknou několika stovek zejména venkovských pošt. Některé svým zákazníkům přestanou nabízet například služby SIPO nebo příjem balíků. Jiné mohou zaniknout úplně a poštovní služby by mohl převzít obecní úřad, který získá od pošty takzvanou franšízu, čili certifikované povolení nabízet její služby.

Starostové proti novince

Nový model by měl fungovat nejpozději do roku 2017, ale starostové se proti změnám bouří. Obávají se rušení poboček. "Obecní úřady by neměly suplovat práci pošty. Alespoň ne za podmínek, které nám pošta nabízí," říká předseda Sdružení místních samospráv Josef Bartoněk.

Obává se zejména pokut, které by obcím hrozily, pokud by například chybovaly v dodržování ochrany osobních dat nebo nezajistily dostatečnou ochranu před zloději. Sankce se pohybují v řádech desítek až stovek tisíc korun.

Pokud obce na nabídky pošty nekývnou, nebude to podle úřadu znamenat rušení poboček. "Stávající počet míst s poštovní obsluhou se nezmenší. V některých případech pouze měníme formu poskytování služeb," říká mluvčí pošty Marta Selicharová. Ve výjimečných případech mohou výdejní místa pošty provozovat i soukromníci.

S doručením omezeným

V nejmenších pobočkách by zůstalo jen takzvané výdejní místo rozdělené podle rozsahu služeb do dvou kategorií. Služby, které by úředníci neposkytovali, by zastala "motorizovaná" pošta. "Stačí zavolat na spádovou poštu nebo vhodit lístek se vzkazem do schránky a poštovní servis zabezpečí výplatu důchodů nebo podání a doručení zásilek," popsala Selicharová.

Když pošťák v autě adresáta nezastihne, bude moci nechat zásilku pro klienta na výdejním místě.

Spolupráce mezi obecními úřady a poštou funguje ve velkém například v Německu nebo v Anglii. Tam je například ze 14 tisíc poboček jen 400 pod přímou správou poštovního úřadu.

Pokud by obec poštovní služby přejala do své režie, pro obyvatele by to znamenalo dodržení původního rozsahu služeb a mnohdy i lepší otevírací dobu. Jako první začal poštovní služby suplovat v roce 2009 úřad v Božím Daru v Krušných horách. Pošta tam funguje v infocentru a otevřeno má denně do 19 hodin. Obdobné je to i v jiných malých obcích po celé zemi - celkem se jedná o 39 smluvních partnerů.

Poštovní seznam

Pobočky, které chce Česká pošta formou frašízy nabízet, vybírá podle dostupnosti nebo podle toho, zda se v okolí nachází prodejny živnostníků, případně bankomat. Ke změnám se podle mluvčí rozhodla proto, že rozmístění služeb, které pobočky poskytují, neodpovídá poptávce po jejích službách.

Změny mohou pro poštu v důsledku také znamenat úspory, přesné finanční dopady však dosud spočítány nemá. Státní pošta je sice v dlouhodobém zisku, který za loňský rok dosáhl až 280 milionů korun, ale kvůli chystané liberalizaci trhu se snaží redukovat své náklady. Kvůli úsporám už přitom jednou pošta omezováním služeb hrozila. Obce jí kvůli tomu snižovaly nájemné, pokud úřad sídlil v její budově. Některé si také zřizovaly účty u Poštovní spořitelny. Počet pošt se v posledních letech příliš nemění. V roce 2000 jich bylo 3374, vloni 3359 plus 39 smluvních partnerů. Po dokončení projektu jich má být až 3500.