Pokud by se měli pražští úředníci někde učit, jak stavět metro, je to ve Finsku. Stejně jako v Praze tam od loňska prodlužují jednu z tras, ale zatímco Čechy budou čtyři stanice stát 18,7 miliardy korun, Helsinky mají rozpočet o víc než miliardu menší, stanic tam vznikne sedm a tunely povedou i pod mořem.

Rozdílů je ještě více. V Praze bude linka jezdit novými stanicemi v roce 2018, v Helsinkách pojede o čtyři roky dříve. Zatímco ve finské metropoli bude měřit prodloužená trasa čtrnáct kilometrů, v Praze jen šest.

Odlišnosti lze sice podle odborníků vysvětlit rozdíly v podloží, ve kterém budou firmy tunely kopat, existuje ale i další vysvětlení.

Ve Finsku se totiž nebáli rozdělit zakázku do menších celků. Dva paralelní tunely radnice rozdělila na pomyslné čtvrtiny, každá z firem staví asi 7 kilometrů trasy, a ještě si najímá subdodavatele.

"U nás se zadávají zakázky na velké celky, což snižuje konkurenci a není tak velký tlak na nižší cenu. Platí to pro dálnice i metro," srovnává šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka. "Na velkých projektech se střídá úzký počet firem a není zde zkušenost se zahraničními firmami. Ty zdejší mají sice zahraniční kapitál, ale jsou to většinou zavedené tuzemské společnosti, kam vstoupil cizí investor," popisuje české prostředí šéf protikorupčního spolku.

I český Metrostav

Na pracích ve Finsku se paradoxně podílí i český Metrostav. Mezi Helsinkami a Espem, kudy trasa povede, buduje tři přístupové tunely pro techniku a po dvou úsecích 1,3 kilometru hlavních tunelů.

Společnost ovšem i přes porovnání nepovažuje cenu pražského metra za nepřiměřenou. "Záleží na standardu díla, jeho vybavení a doprovodných či vyvolaných investicích. Na příkladu českých dálnic se dá doložit, že stavíme výrazně levněji než na Západě," řekl HN mluvčí společnosti František Polák.

Kromě zadání zakázky ovlivnilo cenu i geologické podloží. V tuzemském hlavním městě pracuje Metrostav v nestabilních horninách, kde musí práce probíhat obezřetněji.

"Ve Finsku pracují ve skandinávských žulách, kde se nemusejí téměř ničeho obávat. Postupují metodou navrtávání a odstřelů, což u nás není možné," popisuje Jiří Barták z ČVUT.

Finské metro bude oproti českému levnější ještě z jednoho důvodu. V projektu nepočítali s tak robustními stanicemi. Zatímco v Praze budou hned tři takzvaně jednolodní, čili podobné nové stanici metra Kobylisy, ve Finsku budou stanice skromnější.