Nejvyšší soud (NS) rozhodl, že případ bývalého komunistického funkcionáře Rudolfa Pavlíčka, který se v 50. letech údajně podílel na vyhánění sedláků na Rakovnicku, není promlčen. Případem se tak bude opět zabývat soud v Rakovníku. V sobotu o tom informovala televize Nova. Soudy nižší instance dříve rozhodly, že věc je promlčena, a že se na ni navíc vztahuje více než 50 let stará prezidentská amnestie. S tím ale nesouhlasila tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, která se v této věci loni obrátila na Nejvyšší soud.

Případ se týká bývalého rakovnického tajemníka Okresního výboru Komunistické strany Československa Pavlíčka, který je jedním ze dvou lidí obžalovaných kvůli násilné kolektivizaci sedláků. Trestního stíhání lidí, kteří ji prováděli, se domáhá asi 350 poškozených.

Soudce okresního soudu v Rakovníku Marcel Lehečka ale odmítl Pavlíčka soudit, protože případ už je prý promlčený, a navíc se na něj vztahuje amnestie prezidenta Antonína Novotného z roku 1960. Podle Vesecké však soudy nižší instance Pavlíčkův skutek nesprávně posoudily, proto se obrátila na Nejvyšší soud.

"Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí okresního i krajského soudu a věc vrátil státnímu zástupci do přípravného řízení k doplnění dokazování a dalšímu rozhodnutí," řekl mluvčí NS Petr Knötig.

Obžalovaný v 80 letech

Soud v Rakovníku i státní zastupitelství v současné době čekají na doručení písemného rozhodnutí. Pak se rozhodne, kdy by Pavlíček, kterému je v současné době už přes osmdesát let, mohl usednout na lavici obžalovaných.

Násilná kolektivizace, při níž přišly o majetky tisíce selských rodin, patří k největším zločinům komunistického režimu. České soudy však dosud nemají jednotný "mustr", jak o ní rozhodovat. Zatímco Pavlíčkem se soudci v Rakovníku odmítli zabývat, u téměř stejného případu, který se odehrál na Olomoucku, již padl trest. Letos na jaře uložil tamní soud kvůli účasti na vysídlovaní sedláků podmínku Ladislavu Nakládalovi, jenž v padesátých letech vedl Národní výbor v Brníčku u Uničova.

Problémem je, že jak otázku amnestie, tak otázku promlčení si soudci mohou vykládat různě. Například v Rakovníku se přiklonili k názoru, že Pavlíček je souzen podle trestního zákoníku z roku 1950, a tudíž se na něj také vztahuje amnestie, kterou vyhlásil Antonín Novotný při patnáctém výročí konce války. S tím ale nesouhlasil rakovnický státní zástupce Jaroslav Schöller, který vůči rozhodnutí soudců podal stížnost. "Ta amnestie byla přece účelová záležitost, jež měla zbavit zodpovědnosti lidi, kteří se podíleli na represích," říká Schöller.

Průlomové rozhodnutí?

Také řada vyšetřovatelů se přiklání k názoru, že podle zákona nemohou být zločiny komunismu promlčené nikdy. Už před několika lety tak rozhodl i Nejvyšší soud. Soudci NS tehdy řešili případ bývalých pohraničníků, kteří v květnu 1978 nechali rozstřílet autobus, jejž při snaze o útěk na Západ unesli bratranci Barešové. V přestřelce zahynul rukojmí a jeden z únosců. Nižší soudy věc označily za promlčenou, Nejvyšší soud jim však nařídil případ znovu otevřít.

Podle odborníků by rozhodnutí Nejvyššího soudu v Pavlíčkově případu mohlo být průlomové. "Jeho názor by se pak mohl stát závazným i pro jiné soudy, které tyto případy řeší," řekl před časem ředitel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Pavel Bret.