Kdo je Vlasta Parkanová

- Na české politické scéně působí absolventka pražské právnické fakulty a někdejší podniková právnička Vlasta Parkanová (59) od roku 1990, kdy byla kooptována do Federálního shromáždění, kde působila až do června 1992. V letech 1992 až 1995 pracovala na ministerstvu zahraničí, poté až do roku 1997 na ministerstvu vnitra. Od ledna 2007 do května 2009 vedla ministerstvo obrany.

- Od ledna 1997 do července 1998 byla ministryní spravedlnosti, stala se první ženou v ministerském křesle od vzniku České republiky. Poslankyní je nepřetržitě od roku 1997, kdy nastoupila jako náhradnice, od loňského června je místopředsedkyní sněmovny.

- V letech 1990 až 1998 byla členkou ODA, v roce 2001 vstoupila do KDU-ČSL a byla i její místopředsedkyní (2006-2009). Z lidové strany odešla v červnu 2009 a stala se členkou přípravného výboru TOP 09, dnes vede jihočeskou organizaci této politické strany.

Sněmovní branný a bezpečnostní výbor ve čtvrtek vyzval místopředsedkyni sněmovny a bývalou ministryni obrany Vlastu Parkanovou (TOP 09, dříve KDU-ČSL), aby v souvislosti s odchodem Miroslava Krejčíka z čela Vojenského zpravodajství odstoupila z veřejných funkcí.

Řekl to po Krejčíkově tříhodinovém slyšení na uzavřeném zasedání výboru jeho předseda František Bublan (ČSSD). Parkanová rezignovat nehodlá. Soudí, že Krejčík zneužíval své působení v čele zpravodajství.

Bublan: Parkanová nezvládla svou roli

Parkanová jako ministryně podle Bublana nezvládla v souvislosti s Krejčíkovým odstoupením svou funkci. "Vyzýváme místopředsedkyni poslanecké sněmovny paní Vlastu Parkanovou, aby odstoupila ze svých veřejných funkcí," citoval z prohlášení výboru Bublan. Pracovat pro stát by podle usnesení neměl ani Krejčíkův dočasný nástupce Pavel Adam.

Také podle ministra obrany Alexandra Vondry (ODS) byly okolnosti Krejčíkova odchodu nestandardní. "Cítil, že ty okolnosti byly podivné. Svým způsobem podivné skutečně byly. To nebyl standardní odchod z funkce," řekl po jednání výboru Vondra. Podle něho vojenské zpravodajství pod Krejčíkovým vedením naopak "získalo poměrně slušné renomé".

Ke Krejčíkově odchodu z čela zpravodajství před čtyřmi lety údajně vedl diskreditační materiál na náměstky Parkanové, která v té době obranu vedla. Získávání údajů údajně řídil přímo Krejčík, který to ale popírá a kvůli dokumentu podal v lednu trestní oznámení na neznámého pachatele.

Parkanová: Krejčík zneužíval své postavení

Materiál podle Parkanové napsali a podepsali Krejčíkovi bezprostřední podřízení. "Svědčil o významném zneužívání funkce ředitele zpravodajství," řekla Parkanová. Zdůraznila, že na jeho obsah neměla žádný vliv, a připomněla, že Krejčík později rezignoval sám.

"Pan Krejčík se podle tohoto materiálu zapojil do mocenských bojů uvnitř ministerstva a ve prospěch jedné skupiny sháněl kompromitující materiály proti druhé," tvrdí Parkanová.

Podle ní jde o nepřijatelnou činnost. Krejčík podle Parkanové navíc využil jednání výboru k vlastní obhajobě. "V této souvislosti nerozumím tomu, proč mě výbor hlasy opozičních poslanců vyzval k odstoupení, a samozřejmě, že o této možnosti vůbec neuvažuji," dodala.

Krejčík: Neprahnu po krvi

Krejčík uvedl, že se cítí nevinen a věří ve spravedlnost. "Neprahnu po krvi ani po žádné satisfakci. Chci jenom spravedlnost," řekl.

Jeho jméno prý bylo pošpiněno. "Nevím, jestli ministryní. To si netroufám říct. Já jen říkám, že se udály skutečnosti, které mne velmi překvapily," uvedl Krejčík. Lidé, kterým v době řízení Vojenského zpravodajství věřil, prý "nedělali vše, co je v souladu s právem a dobrými mravy".

Výbor ve čtvrtek také vyzval Vondru, aby zajistil, že Adam nebude v budoucnu vykonávat žádnou funkci pro Česko. Adam krátce po Krejčíkovi stál v čele Vojenského zpravodajství, poté ho nahradil současný šéf armádní rozvědky a kontrarozvědky Ondrej Páleník. Ten řekl, že Adam již není zaměstnancem zpravodajství.

Krejčík měl na výboru vypovídat hlavně o armádních zakázkách. Vondra uvedl, že ale mluvil především o okolnostech svého odchodu. K zakázkám se současný ministr obrany prý nic zásadního nového nedozvěděl.

Také podle místopředsedy výboru Jana Vidíma (ODS) nové informace v tomto směru nezazněly. Krejčík měl promluvit například o nákupu nákladních vozidel, pronájmu gripenů a nákupu kolových obrněnců.

Informace o působení Vlasty Parkanové (dnes TOP 09) v čele ministerstva obrany:

- Do křesla ministryně obrany v koaličním kabinetu Mirka Topolánka (ODS) usedla Parkanová, tehdy členka KDU-ČSL, v lednu 2007. Vystřídala nestraníka Jiřího Šedivého (ten je od loňského listopadu prvním náměstkem ministra obrany) a ve funkci vydržela až do nuceného konce vlády v květnu 2009. Od ledna 2009 byla též první místopředsedkyní vlády.

- Před příchodem do vlády se Parkanová věnovala bezpečnostní problematice jako členka sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost a vedoucí stálé delegace do Parlamentního shromáždění NATO (2002-2006). Začátkem 90. let byla také členkou komise pro dohled nad odsunem sovětských vojsk.

- Necelý půlrok po příchodu Parkanové na ministerstvo obrany opustil svou funkci šéf Vojenského zpravodajství (VZ) Miroslav Krejčík, neoficiální informace hovořily o jeho dlouhodobých neshodách s ministryní obrany, která dokonce v té době předložila vládě návrh na Krejčíkovo odvolání. V březnu 2007 také řekla, že ke Krejčíkovi nemá důvěru, mimo jiné jí vadila jeho vyjádření pro tisk (Krejčík například řekl, že ve vojenské tajné službě do roku 2003 působila řada důstojníků StB, kteří práci služby sabotovali).

- Později se objevily informace o tom, že důvodem Krejčíkova odchodu byl diskreditační materiál na náměstky Parkanové, jehož vznik údajně řídil. Krejčík, který ve čtvrtek vypovídal před sněmovním branným a bezpečnostním výborem, ale popírá, že by za materiálem stál, a podal kvůli dokumentu trestní oznámení na neznámého pachatele. Branný a bezpečnostní výbor pak dnes Parkanovou vyzval, aby právě v souvislosti s odchodem Miroslava Krejčíka z čela VZ odstoupila z veřejných funkcí.

- Krejčíkova kauza ale není jediným sporným momentem z doby působení Vlasty Parkanové v čele ministerstva obrany. Kritizována je zejména řada armádních zakázek, které byly v té době uzavřeny či rozjednány a které jsou často spojovány s jejím prvním náměstkem Martinem Bartákem. Toho Parkanová převzala po svém předchůdci Šedivém a po vzniku Fischerovy úřednické vlády ji Barták v čele resortu vystřídal.

- Ke sporným zakázkám z doby, kdy byla ministryní Parkanová, patří například nákup obrněných transportérů Pandur (uzavřen byl na jaře 2009) nebo kauza kolem terénních automobilů Tatra, v níž podle Mladé fronty Dnes chtěl Barták po tehdejším americkém velvyslanci Williamu Cabanissovi miliony dolarů za to, aby Tatra už neměla problémy. Podle médií provázely podezřelé okolnosti i nákup obrněných vozů Dingo v letech 2007 a 2008, ještě za Parkanové se také nakoupila první lehká obrněná vozidla Iveco.