Návrh na zrušení koncesionářských poplatků, které ODS předloni v Senátu neprosadila, je opět ve hře. Jako kompenzaci za plánované zvýšení a sjednocení sazby daně z přidané hodnoty kvůli reformě důchodů jej bude prosazovat senátor ODS Zdeněk Schwarz.

Oznámil to ve středu spolu s iniciátorem návrhu, europoslancem ODS Edvardem Kožušníkem. Výše televizního poplatku je 135 korun měsíčně, rozhlasového 45 korun měsíčně.

"Zrušení koncesionářských poplatků jako kompenzační opatření za sjednocení sazeb DPH mi přijde jako zcela logický a přirozený krok. Pokud tento návrh nezapracuje do návrhu reformy penzí sama vláda, zcela jistě jej budu při projednávání v Senátu iniciovat formou pozměňovacího návrhu," uvedl Schwarz.

Zrušení poplatků, které vybírají Česká televize a Český rozhlas, by ročně každé domácnosti ušetřilo 2160 korun. Obě veřejnoprávní média by byla místo toho financována ze státního rozpočtu, jehož výdaje by se zvýšily o 7,8 miliardy korun za rok. I když by to vedlo ke zvýšení nákladů na penzijní reformu, výnos ze zvýšení sazby DPH na 20 procent by to více než pokrylo, neboť podle předpokladu vzroste o 58 miliard korun, uvádějí iniciátoři návrhu.

K9 znovu o DPH i reformě penzí

Špičky vládní koalice sdružené v takzvané K9 se mají ve čtvrtek vrátit k dohodě o reformě penzí a zvýšení DPH, které se stalo terčem kritiky nejen levicové opozice, ale například i Hospodářské komory ČR. Rozšířit výjimky ze sjednocené sazby by chtěli i někteří vládní politici. Prezident Václav Klaus dal najevo nelibost nad spojování reformy penzí se zvýšením DPH.

Autoři návrhu na zrušení koncesionářských poplatků je pokládají za "degresivní kvazidaň", bez níž by veřejnoprávní média ušetřila náklady spojené s jejich správou a výběrem.

Odpovídající příjem by měla zajištěna zákonem o státním rozpočtu, který by se podle původního návrhu upravoval by se o míru inflace. V prosinci 2009 jejich návrh neuspěl hlavně kvůli nesouhlasu ČSSD, která má nyní v Senátu hlavní slovo.

Také ČT a ČRo systém poplatků hájí tím, že díky němu nejsou v přímém vlivu politických zájmů. Náklady na poplatky jsou podle nich o 50 milionů korun nižší, než 300 milionů korun uváděných tvůrci návrhu. Podle ČT by se platba ze státního rozpočtu v přepočtu na občana prodražila na dvojnásobek proti současnému stavu.

Podle ČRo by financování ze státního rozpočtu mohlo být považováno za nedovolenou státní podporu nebo narušení hospodářské soutěže. Navíc by na chod médií veřejné služby přispívali i ti, kteří jsou od placení poplatků osvobozeni.

Související