Tuzemská produkce brambor v posledních letech výrazně klesá, naopak dovoz této základní potraviny se zvyšuje. Česko tak už v pěstování brambor není soběstačné, což může mít v budoucnu nepříznivý vliv na úroveň jejich ceny. Novinářům to v úterý sdělili zástupci Ústředního bramborářského svazu ČR a Agrární komory, podle kterých čeští zemědělci dávají přednost jiným komoditám.

Zatímco v sezóně 2007/2008 bylo do Česka dovezeno 62.628 tun konzumních brambor, tak v období 2009/2010 to bylo 115.010 tun. Dovoz brambor se zvyšuje i letos. Odborníci předpokládají, že v sezoně 2010/2011 bude do Česka dovezeno ze zahraničí zhruba 130.000 tun konzumních brambor, a to především z Německa a Francie. Vývoz konzumních brambor z Česka v roce 2009/2010 vzrostl z 28.428 tun o rok dříve na 36.412 tun.

V roce 1990 zabíraly brambory v ČR podle statistiky skoro 110.000 hektarů. Minulý rok měli čeští farmáři brambory na 27.000 hektarech, což byla v meziročním porovnání skoro o šest procent nižší rozloha. Spolu se zahrádkami zabrala loni plodina 35.000 hektarů. Vypěstovalo se 822.000 tun brambor, meziročně o 11,5 procenta méně.

Výhodnější jsou biopaliva

Pěstitelé brambor nyní dostávají za kilogram až šest korun, což je proti stejné době před rokem téměř trojnásobek. Plocha polí s touto plodinou by se ale letos měla opět snížit o zhruba šest procent. Na úkor brambor se zřejmě bude rozšiřovat pěstování kukuřice pro nové bioplynové stanice, což je pro zemědělce finančně zajímavější.

"Při pokračování trendu snižování ploch již ČR není a nebude soběstačná v produkci konzumních brambor. To by se mohlo negativně projevit v úrovni spotřebitelských cen, respektive jejich zvýšení," stojí v tiskové zprávě Ústředního bramborářského svazu ČR. Jeho předseda Miloslav Chlan odhadl, že loni tuzemská produkce pokrývala 90 procent spotřeby. Tento ukazatel bude kvůli rostoucím dovozům a snižujícím se plochám polí s bramborami dál klesat.

Snižování ploch polí osázených brambory podle Chlana souvisí také s tím, že pěstování brambor je finančně velmi náročné. Ekonomická situace pak nutí zemědělce k tomu, aby na svých polích dali přednost méně finančně náročnějším a méně pracnějším plodinám.

"Před několika lety jsme doufali, že budeme vývozní zemí, ale bohužel nyní výrazně převažuje dovoz. Dováží se ročně přes 400 tisíc tun brambor, což už je téměř polovina celorepublikové produkce,“ uvedl pro Havlíčkobrodský deník Bohumil Vokál z havlíčkobrodského Výzkumného ústavu bramborářského.

Vede obilí a řepka

Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby se v Česku výrazně zvyšují plochy obilí a řepky. Naopak klesá rozloha polí s technickými a speciálními plodinami, mezi které patří například brambory či len. "Snižují se kvůli tomu možnosti zaměstnanosti i přidaná hodnota. Zemědělská soustava v této zemi prostě není zdravá," upozornil Veleba.

Brambory na výrobu škrobu se zatím v Česku pěstovaly asi na 4500 hektarech. Dosavadní systém dotací pro pěstitele ale letos končí. Podle Chlana je potřeba v unii dojednat jiný způsob dotování, jinak nebude domácí výroba škrobu schopna čelit konkurenci. "Důležité bude, aby pěstitelé škrobárenských brambor od tohoto roku (2012) získali podobnou úroveň podpory jako pěstitelé v západní Evropě," stojí v prohlášení svazu.