Úterní jednání ústavních soudců o zrušení či nezrušení pražských voleb bylo dramatické. Vyplývá to z obsahu disentních, nesouhlasných stanovisek, která se objevila na webu Ústavního soudu (přečíst si je můžete ZDE).
Své názory tam zveřejnil předseda Pavel Rychetský, místopředsedkyně Eliška Wagnerová a soudci Jan Musil a František Duchoň. Proti konečnému verdiktu, tedy zamítnutí stížnosti menších stran, byl ještě Vojen Güttler.
Všichni se shodují v několika bodech. Předně - podobně jako zelení či Věci veřejné - považují za špatné, když lze města dělit na volební obvody jen 85 dní před volbami.
"Má-li totiž volná soutěž politických stran, realizovaná ve všeobecných volbách, probíhat v souladu se základními demokratickými principy, musí být podmínky uskutečnění voleb známy všem zúčastněným politickým subjektům dostatečně dlouho předem tak, aby se za rovných podmínek mohly zúčastnit přípravy voleb (výběru kandidátů, přípravy a průběhu volební kampaně atd.)," napsal Rychetský.
Soudkyně: Zákon umožňuje nešťastné dělení měst
Wagnerová pak toto stanovisko ještě rozvedla s tím, že vůbec dělení měst, jak jej umožňují české zákony, je nešťastné: "Zmocnění zastupitelstva k vytváření obvodů je nedostatečné z pohledu nároků plynoucích z principu právního státu, když absentuje vyjádření účelu, který má být takovým postupem sledován."
Jinými slovy - zastupitelé mají až moc volnou ruku, nemusí vysvětlovat, proč město parcelují.
Mimochodem, Wagnerová upozoňuje na paradoxní chování pražských sociálních demokratů. Zatímco ke stížnosti zelených na rozdělení Prahy k nejvyššímu správnímu soudu před volbami se připojili, po volbách, když se rýsovala koalice s ODS, už zůstali zticha.
Soudci, kteří byli při rozhodování v menšině, se shodují, že konečný nález je příliš formalistický, až alibistický. "Taková argumentace je intelektuálně na úrovni zloděje, který se hájí tvrzením, že i jiní kradli a běhají po svobodě," odmítá Rychetský závěry devíti kolegů, kteří uvedli, že Praha se dělila i v letech 1998 či 2002 a nikdo si na to nestěžoval a soud to nepřezkoumával.
Rozčlenění Prahy bylo protiústavní
Konečně jak Wagnerová s Duchoněm, tak Rychetský s Musilem došli k tomu, že rozčlenění Prahy na sedm obvodů po devíti zastupitelstkých mandátech bylo skutečně protiústavní. Předseda soudu zdůraznil, že klíčová není odchylka prahu volitelnosti, která stoupla z pěti procent na více než sedm a půl, ale pohled na to, kolik hlasů voličů bylo třeba, aby se strana do zastupitelstva dostala. Zatímco u ODS stačilo 39 811 hlasů, u koalice zelených a SNK-ED by bylo třeba 203 363 hlasů.
Ostatně i samotný zvýšený práh volitelnosti se nepodařilo dle Wagnerové dostatečně zdůvodnit. Soudce zpravodaj Jiří Nykodým uvedl, že z minulosti jsou známé a Ústavním soudem tolerované odchylky až k 15 procentům hlasů.
"Nález obsahuje celou řadu zcela nepřiléhavých odkazů na judikaturu Ústavního soudu vztahující se ovšem k parlamentním volbám - viz bod 60 nálezu poukazující na nález Pl. ÚS 25/96, který řešil stanovení pětiprocentní klauzule pro volby do Poslanecké sněmovny, kde je ospravedlnitelná principem integrace, který umožňuje racionální tvorbu vlády. Již tento nález však důrazně připomněl (což většinové stanovisko zcela opomnělo), že zavádění omezujících klauzulí lze považovat za ústavně konformní jen tehdy, vyžadují-li to závažné důvody," napsala ve svém disentu Wagnerová.
Volby vyhrála TOP 09, ale nevládne
Volby v Praze vloni na podzim vyhrála TOP 09, ale koalici utvořili sociální a občanští demokraté. ODS a ČSSD mají dohromady v třiašedesátičlenném zastupitelstvu 34 křesel. Bez rozdělení Prahy do více volebních obvodů by koalice ODS a ČSSD zřejmě metropoli vládnout nemohla, obě strany by totiž neměly dost mandátů.
Jak podzimní volby v Praze dopadly, se můžete podívat ZDE.
Proti "velké koalici" na sklonku loňského roku Pražané protestovali. Jejich nesouhlas si připomeňte obrazem ZDE a videoreportáží ZDE
