Už už se všechno v třinecké Werk Areně chystalo na prodloužení, ale druhé finále do něho nakonec nedospělo. Přesně 61 vteřin před koncem třetí třetiny zlomil bezbrankový stav domácí útočník Václav Varaďa dorážkou Růžičkovy střely. A vítězným gólem nasměroval Oceláře k vítězství 2:0.

Váš gól musí být velká rána pro Vítkovice, že?

Zanechá to stopy na nich. Já bych nechtěl být v opačné situaci a dostat gól v předposlední minutě. Je to těžká rána.

Brankář Roman Málek se pak ptal rozhodčího, jestli jste puk do branky nedotlačil nedovoleně. Byl jste si jistý?
Vystřelil jsem a zezadu do mě někdo najel. Neměl jsem obavu, byl jsem rád, že to tam spadlo. Byla to obrovská euforie.

To byla hodně vydřená dorážka, že?
Takové jsou v play-off góly. Může padnout krásný, nebo nějaká šmudla. Takhle se ale vyhrávají zápasy - před brankou. Někdy to gólman pochytá, ale někdy ne.

I předtím jste měl velkou šanci v přečíslení. Proč to tam nevyšlo?
S Martinem Růžičkou jsme jeli dva na jednoho, ale obránce mi nedovolil nahrát, tak jsem musel vystřelit. Chtěl jsem to dát co nejvýš, ale netrefil jsem, jak jsem chtěl. Trefil jsem to zrovna do něj a on to podržel.

Ve druhé třetině jste zasáhl vysokou holí vítkovického Klimka do obličeje. Nebál jste se, že vám rozhodčí dají vyšší trest?
Já jsem lovil puk pod obráncem, chtěl jsem na něj natáhnout a pak byla kolize. Dla jsem mu asi hokejkou hlavy. Jsem rád, že se mu nic nestalo. Jak jsem stával z ledu, tak jsem se po něm díval. Byl jsem rád, že mu nic není. V duchu si možná něco říkal, ale nahlas nic.

Dneska vás dlouho držel na uzdě brankář Málek, co jste říkal jeho výkonu?
Chytal skvěle. Měli jsme štěstí, že jsme to tam na konci dotlačili. Ale i Hamerlík (třinecký brankář - pozn. redakce) chytal parádně. Vítkovice měly spoustu šancí, ale Peťa nás podržel.

Teď se série stěhuje do Ostravy za stavu 2:0 na zápasy. Jak daleko jste od titulu?
Hlavně jsme dneska nechtěli být ve stejné situaci jako se Slavií. Chtěli jsme to vytrvale házet na branku. Nakonec jeden gól rozhodl.