Zažívá nejlepší období v kariéře. Před dvěma lety se o něm vědělo jen to, že hraje ve Znojmě s Jiřím Dopitou. Loni už byl součástí zlatého týmu z MS v Německu. A teď? Martin Růžička je největší hvězdou extraligového play-off.

"Momentálně se cítím výborně, je to určitě nejlepší hokejové období," říká třinecký sniper, který už dal v play-off 15 gólů a s celkem 30 body bohatě překonal letitý rekord Žigmunda Pálffyho.

Řádí i ve finálové sérii proti Vítkovicím, která dnes 18.10 pokračuje v ostravské ČEZ Areně třetím zápasem. Ve dvou zápasech zaznamenal gól a tři asistence.

Martine, jak se takové období vlastně zrodí?
Určitě práce a trénink, není to zadarmo. Vrací se to, co jsem do toho dal.

Pomohlo i to, že jste mistrem světa?
Je to jeden z důvodů. Dodá to člověku sebevědomí, víc si dovolí. Na ledě se cítím líp, vítím, že mohu ty zápasy rozhodnout. A taky mám výborné spoluhráče, od těch se všechno odvíjí a bez nich to nejde.

Teď trháte rekordy a přitom říkáte, že to nesledujete. Opravdu?
Občas se podívám, neříkám, že ne. Ale není to tak, že bych to sledoval každý den či co dva dny. Podívám se jednou za týden či co mi řekne táta nebo novináři. Ale fakt to jinak nesleduji, protože by mi to dělalo bordel v hlavě. Já potřebuji se soustředit na ledě, aby tým vyhrával.

Dosud jste patřil mezi málo nápadné hráče. Jak se vyrovnáváte se zájmem?
K hokeji to patří, navíc když se vám daří. Musíte se s tím vyrovnat. Ale nejdůležitější výkony na ledě, to co je okolo, není zase tak důležité. Hlavně aby se vyhrávalo.

Teď prožíváte nejlepší období. Kdy bylo naopak to nejhorší?
To jsem byl mladší, vracel jsem se z Kanady. Ty dvě sezony tam se mi moc nepovedly, nebylo to úplně ono, nesedlo mi to. Já jsem strašně rád, že mi dal pan Šindel šanci na Spartě v přípravě. Ta se mi povedla a získal jsem kontrakt na Spartě a to mi pomohlo k rozjezdu kariéru.

A hned jste tam jako člen čtvrté řady získal titul.
Bylo to nádherné, byla to první sezona mezi dospělými a já byl strašně rád za tu šanci, co jsem dostal. Ta sezona se nevyvíjela úplně dobře, ale pak to dopadlo nádherně. A já moc rád na to vzpomínám.

Udělala Sparta chybu, že na vás pak neuplatila opci a vy jste odešel do Znojma?

To se zeptejte jich, jestli toho litují. Já jsem rád za tu cestu, kterou jsem podstoupil. Jistě, může na to žehrat. Měli hodně mladých kvalitních hráčů, které nechali odejít. Asi toho litují, ale to už je jejich věc.

Povězte, jaké jste měl jako kluk hokejové vzory?
Líbí se Milan Hejduk ve své době či Martin Havlát, to jsou hráči.

S těmi jste se ale na ledě nepotkal. Kdo byl pro vás největší učitel?
Nejlepší byl táta, ten mě vedl od mládí. Dával mi rady, ten má na ní hodně velký vliv.

Pořád má vliv?
Táta jezdí na každý zápas, co může. Jak má šanci, tak jede. Voláme si po každém zápase, říkáme si podrobnosti, co bych měl zlepšit. Jsem rád, že mi pomáhá. I do Třince z Prahy jezdí.