Chránění svědci si zřejmě budou moci ponechat novou identitu i potom, co u nich skončí ochranný režim. Uvádí to novela, kterou v prvním čtení podpořila sněmovna. Novela nyní míří do ústavně právního a do branného a bezpečnostního výboru.

Trvale změněnou identitu by měli mít zejména lidé, kteří zruší souhlas s poskytováním ochrany, a přitom jim dál hrozí nebezpečí. Má jít i o případy, kdy člověk pod krycí identitou uzavřel manželství nebo zplodil děti. Novela rovněž upravuje používání krycích dokladů.

Pro správné posouzení případů, kdy chráněnému člověku vznikne nárok na důchod, je nutné zajistit spojení identit tak, aby bylo možné spravedlivě rozhodnout o splnění podmínek pro přiznání některého z důchodů. Vzhledem k tomu, že jde navíc o práci s utajovanými informacemi, mělo by se tím zabývat specializované oddělení sociálního zabezpečení na ministerstvu vnitra. U lidí, kteří kvůli vysoké bezpečnostní hrozbě nemohou pracovat, by se také tato doba měla započítat pro vznik nároku na důchod a výši jeho výměry.

Ze zákona má zmizet ustanovení, podle kterého má správní žaloba proti rozhodnutí ministra vnitra o ukončení ochrany a pomoci odkladný účinek. Policie by měla do rozhodnutí soudu o žalobě povinnost přijmout nezbytná opatření k ochraně života a zdraví chráněného člověka.

Ministerstvo vnitra změnu odůvodňuje tím, že přestože má správní soud povinnost tyto žaloby vyřizovat přednostně, často se na jeho rozhodnutí čeká několik měsíců. Žalobu podle úřadu zneužívají lidé, u nichž bylo rozhodnuto o ukončení ochranného režimu kvůli tomu, že vážně porušili své povinnosti.

Podle návrhu by bylo možné odložit nebo přerušit výkon trestu obecně prospěšných prací, protože je v rozporu s bezpečnostními zásadami ochranného režimu.

Související