Po pěti letech by měla vzrůst minimální mzda, která v současnosti činí 8000 korun měsíčně (nebo 48,10 Kč za hodinu). Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) ji pobírá méně než jedno procento lidí a je tedy prostor částku navýšit. Její budoucí výši však ministr v rozhovoru pro středeční HN nesdělil.

Minimální mzda bude i nadále na celém území Česka stejná. Drábek nakonec opustil návrh, že by se její výše určovala podle regionů.

HN: Jistou část nezaměstnanosti nevyhnutelně způsobuje institut minimální mzdy. Svého času jste navrhoval, že minimální mzdu odstupňujete podle regionů. To úplně zapadlo, nebo se to ještě objeví?

Nezapadlo a neobjeví. V minulých měsících jsem si na toto téma nechal udělat analýzu a došli jsme k závěru, že takovýto návrh nepředložím. Rizik by totiž vzniklo mnohem více než výhod. Hlavně by to však otevřelo Pandořinu skříňku, protože pak by se dalo jít i do řady dalších systémů. Například životní minimum odstupňované podle regionů a řada dalších.

Jakmile se celorepublikový systém jednou naruší, otevírá to celou řadu dalších rizik, včetně toho, že bychom v podstatě dále rozevírali nůžky mezi silnými a slabými regiony. Přestože si tedy myslím, že toto opatření má své racionální jádro, nakonec hlavním argumentem bylo, že Česká republika je příliš malá na to, abychom zde zaváděli podobné regionální instrumenty.

Kdybychom měli třeba 100 milionů obyvatel, tak by pro takovou úpravu byly mnohem silnější argumenty, ale v zemi, která má deset milionů obyvatel, nevýhody převažují. Odstupňování minimální mzdy podle regionů tedy navrhovat nebudu, ale úpravu minimální mzdy navrhnu.

HN: Směrem dolů?

Naopak směrem nahoru.

HN: Čistě racionálně je však přece pro člověka lepší, když může brát třeba šest a půl tisíce a být zaměstnaný, než být nezaměstnaný a na podpoře. To dnes jde jen těžko, když je minimální mzda 8000 korun.

Ano, ale musíte se na to dívat i z druhé strany. Minimální mzda a systém zaručených mezd jsou jednou ze základních ochran proti nekalému jednání. Proto je důležité, aby minimální mzda nebyla nastavena ani příliš nízko ani příliš vysoko. Když je moc vysoká, dochází k tomu, co jste již naznačil, a sice že to narušuje ekonomiku. Zkrátka nová pracovní místa nevznikají, případně jsou rušena ta existující, protože se to zkrátka nevyplatí.

Na druhou stranu je to ochrana sociálního a zdravotního systému, protože existuje alespoň nějaký základ pro povinné odvody. A je to i ochrana zaměstnance, že za nějaký typ odvedené práce musí dostat nějakou minimální odměnu. Pokud bychom nastavili úroveň minimální mzdy příliš nízko, tyto funkce by selhávaly.

Vycházím ze statistik, podle nichž minimální mzdu dnes pobírá méně než jedno procento lidí. Pokud si toto číslo porovnáte s jinými zeměmi, tak právě toto je situace, v níž je možné a vhodné úroveň minimální mzdy zvýšit. Ve chvíli, kdy by počet lidí s minimální mzdou byl kolem pěti procent, budu naopak říkat, že minimální mzda je v dostatečné výši či přímo příliš vysoká, protože deformuje pracovní trh. Jakmile je počet lidí pod jedním procentem, tak z pohledu ekonomiky nic nebrání tomu, aby se minimální mzda mírně zvýšila.

HN: Kdy k tomu dojde?

Předpokládám, že od prvního ledna příštího roku. Od tohoto termínu to považuji za vhodné a racionální.


Ve středečních HN si přečtěte, co se pro zaměstnance a firmy změní s novým zákoníkem práce, který ministr Drábek předloží na vládu, jak se změní sociální dávky a jak se změní vedlejší náklady práce.

ctete streda

Související