Sněmovna schválila vládě takzvanou malou důchodovou reformu, která kvůli rozhodnutí Ústavního soudu mění výpočet penzí ve prospěch lidí s vyššími příjmy.

Nový výpočet penzí má posílit zásluhovost v důchodovém systému, a to zvýšením základu, z něhož se důchody vypočítávají. Stanovení výše základní výměry důchodu bude vázáno na vývoj průměrné mzdy.

Vyšší penze ve srovnání se současným stavem bude mít díky novým pravidlům zhruba pětina lidí. Podle ministerstva práce a sociálních věcí by se jim důchody měly zvýšit v průměru o dva procentní body, podle opozice prý až o sedm procentních bodů. U desetiny lidí s nejnižšími příjmy zůstanou penze na současné úrovni, u zbývajících 70 procent se sníží o jedno až tři procenta.

Spočítejte si důchod po reformě PRÁVĚ ZDE

Podle ministra Jaromíra Drábka (TOP 09) ale toto snížení dorovná valorizace, která má být podle novely do budoucna automatická, bez zásahu vlády.

ÚS: Solidarita nemůže být nad zásluhovostí

Změnu výpočtu důchodů vyvolalo rozhodnutí Ústavního soudu z loňského dubna. Podle něj nynější systém nebere dostatečně ohled na to, kolik lidé v životě vydělávali, a tím pádem i odváděli státu do penzijního systému.

Výpočet procentní výměry důchodů je podle ÚS protiústavní, protože staví solidaritu nad zásluhovost a v kombinaci s ostatními parametry důchodového systému negarantuje dostatečně právo na přiměřené hmotné zabezpečení.

Novela také počítá se zvyšováním věku odchodu do důchodu pro ženy narozené po roce 1955 a muže narozené po roce 1965 s cílem tuto věkovou hranici sjednotit pro obě pohlaví v roce 2041.

Letošní čtyřicátníci by podle novely měli odcházet do penze v 66 letech, lidé narození v roce 1977 až v 67 letech. Novela počítá i s tím, že mladší ročníky by odcházely do důchodu ještě později, což se sociální demokraté pokoušeli zrušit.