Newyorský státní žalobce Eric Schneiderman vyšetřuje roli bank ve finanční krizi z roku 2008. V posledních týdnech si od tří velkých finančních ústavů působících na Wall Streetu vyžádal informace a dokumenty o jejich cenných papírech navázaných na hypotéky, které během krize přispěly k miliardovým ztrátám. Informoval o tom deník The New York Times (NYT). Banky podle něj odmítly zprávu o vyšetřování komentovat.

Schneiderman podle informací listu požádal o schůzky se zástupci společností Bank of America, Goldman Sachs a Morgan Stanley. Žalobce se údajně zajímá o všemožné aspekty operací, během kterých banky z tisíců hypoték vytvořily cenné papíry. Ty pak dále prodávaly investorům, jako jsou penzijní fondy, vzájemné fondy či pojišťovny. Když se ukázalo, že velké množství těchto hypoték nedokážou dlužníci splácet, otřáslo to celým finančním systémem.

Podle NYT zatím není jasné, na co přesně se Schneiderman zaměřuje. Ve Spojených státech není zvykem informovat o aktuálním vyšetřování a žalobcův mluvčí tuto zvyklost dodržel. Role bank v krizi již nicméně byla předmětem několika civilních soudních sporů. Některé z nich skončily dohodou a vyrovnáním. Americká Komise pro cenné papíry takto například ve zřejmě nejznámějším případě od banky Goldman Sachs získala více než půl miliardy dolarů (zhruba 9,5 miliardy korun).

S bankami se také soudí investoři, kteří tvrdí, že se stali obětí pochybných praktik bank. Finanční ústavy podle nich například věděly, že cenné papíry vytváří z nekvalitních hypoték a že je o tom opomněly informovat. Možné prý také je, že banky nesdělily skutečný stav hypoték institucím, které je pojišťovaly před rizikem nesplácení. Newyorské vyšetřování by se podle NYT také mohlo zaměřit na miliardy dolarů, které banky půjčily agresivním poskytovatelům hypoték, a umožnily jim tak pokračovat v pochybné praxi.

Finanční krizi odstartoval kolaps trhu s bydlením ve Spojených státech. Kvůli provázanosti finančních trhů rychle přerostl hranice Spojených států a byl příčinou krachu či vážných problémů mnoha bank a paniky. Krize stáhla americkou i další ekonomiky do recese. V USA způsobila nejhlubší hospodářskou krizi od 30. let minulého století. Její důsledky pociťuje svět dodnes.