HN ve svém středečním vydání ukázaly exkluzivní žebříček: figuruje v něm šestnáct firem s nejasnou vlastnickou strukturou a s miliardovými zisky, k nimž tyto společnosti přišly díky neprůhledným veřejným zakázkám. Vláda tentýž den schválila nový zákon, který by tuto kritizovanou praxi měl změnit. Normou se nyní budou zabývat poslanci ve sněmovně.

Návrh zákona o veřejných zakázkách předložila nejmenší koaliční strana Věci veřejné. Má podle nich zajistit větší transparentnost tendrů a omezit manipulace s nimi. Nejmenší vládní strana považuje normu za klíčovou v boji s korupcí a v červnu chce ve sněmovně spojit hlasování o zákonu s hlasováním o důvěře vládě.

Norma zavádí pojem významné veřejné zakázky, u nichž bude přísnější režim zpracování. Na úrovni státu je bude schvalovat vláda, u samospráv zastupitelstvo.

"Po celou dobu tvorby této novely jsme se snažili o co největší transparentnost. Ať již ve fázi, kdy na textu pracovala expertní skupina, nebo když jsme výsledek její práce dali k diskusi široké veřejnosti," uvedl ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský, který normu připravoval.

Zákon by měl začít platit od ledna příštího roku. Novela, připravovaná zhruba od loňského srpna, přináší na dvě desítky změn.   

Tendr už u zakázky nad 1 milion

Pokud norma ještě v dalším projednávání neprojde úpravou, limit pro povinné vypsání veřejné zakázky se od roku 2014 sníží na jednotnou hranici milion korun.

Nově bude povinné zveřejňovat informace o konečné ceně veřejné zakázky. Zákon uloží také zveřejnit všechny smlouvy na částky přesahující půl milionu korun, jejich změny a dodatky. Zadavatelé budou mít zároveň povinnost uchovávat dokumentaci o veřejných zakázkách po dobu deseti let.

Nabídky bude nově hodnotit panel expertů, kteří budou vedeni pod MMR. Zadavatel bude mít povinnost vydat prohlášení o tom, že je mu známo alespoň pět dodavatelů na trhu odpovídajícímu charakteru a rozsahu veřejné zakázky, kteří splňují kvalifikační předpoklady. Zákon též nově stanovuje povinnost zrušit zadávací řízení při nedostatečné soutěži.

Přehled změn, které přinese novela zákon o veřejných zakázkách

Novela zákona o veřejných zakázkách, kterou ministerstvo pro místní rozvoj připravovalo zhruba od loňského srpna, přináší dvacet hlavních změn, které mají zprůhlednit proces zadávání veřejných zakázek. Jednotlivé body dnes na tiskové konferenci představil ministr Kamil Jankovský (VV).

- Limit pro povinné vypsání veřejné zakázky se od roku 2014 sníží na jednotnou hranici 1,000.000 korun.

- Nově bude povinné zveřejňovat informace o konečné ceně veřejné zakázky. Zákon uloží také zveřejnit všechny smlouvy na částky přesahující půl milionu korun, jejich změny a dodatky. Veřejní budou muset být i všichni členové hodnotících komisí, které zkoumají nabídky jednotlivých uchazečů o veřejné zakázky.

- Novou povinností bude také zveřejňování informací o vlastnické struktuře. Bude-li mít dodavatel formu akciové společnosti, uloží mu zákon uvést seznam vlastníků akcií k datu podání nabídky, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje deset procent základního kapitálu.

- Bude zdůrazněna povinnost poskytovat údaje podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Povinnost se nevztahuje do okamžiku podpisu smlouvy na veřejnou zakázku na informace o složení hodnotící komise, na dokumenty pořizované v průběhu zadávacího řízení a na nabídku.

- Novela zruší paragraf 152 zákona o veřejných zakázkách, který se týká ochrany důvěrných informací.

- Novela zavede nový institut významných veřejných zakázek s hodnotou od 300 milionů korun. Tyto zakázky budou podléhat schválení vlády či městského zastupitelstva a bude třeba k nim vypracovat oponentní posudek.

- Hodnotit nabídky bude nově ustanovený panel expertů. Budou vedeni pod ministerstvem pro místní rozvoj a odborně způsobilí k hodnocení nabídek potenciálních dodavatelů.

- Zruší se ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady. Budou nahrazeny čestným prohlášením o ekonomické a finanční způsobilosti plnit veřejnou zakázku. Krok má zabránit zneužívání nepřiměřených kvalifikačních předpokladů.

- Zruší se možnost požadovat jako technickou kvalifikaci různé certifikáty - například ISO.

- Upřesní se požadavky na protokoly.

- Novela zavede povinnost zadavatele odůvodnit použití kvalifikačních a hodnotících kritérií.

- Zadavatel bude mít povinnost vydat prohlášení o tom, že je mu známo alespoň pět dodavatelů na trhu odpovídajícímu charakteru a rozsahu veřejné zakázky, kteří splňují kvalifikační předpoklady.

- Zákon nově stanovuje povinnost zrušit zadávací řízení při nedostatečné soutěži. Například pokud zadavatel neodešle předem písemné zdůvodnění Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, že není na trhu dostatečná konkurence. A pokud po posouzení předložených nabídek zbudou k hodnocení méně než tři nabídky.

- Ruší se losování vítěze výběrového řízení.

- Novela také změní některé lhůty. Zruší možnost zkrátit lhůty při předběžném oznámení a elektronickém poskytování zadávací dokumentace. Naopak zavede o polovinu delší lhůty pro významné veřejné zakázky.

- Zákon přinese možnost odstoupit od smlouvy.

- Zadavatelé budou mít povinnost uchovávat dokumentaci o veřejných zakázkách po dobu deseti let.

- Státní správa bude mít povinnost využívat takzvané elektronické tržiště, které bude spravovat ministerstvo pro místní rozvoj. Státní správa bude přes tržiště nakupovat různé komodity. Tento bod bude vložen na základě rozhodnutí vlády o materiálu týkajícího se seznamu komodit a provozního řádu tržišť.

- U vymezeného zboží budou mít zadavatelé povinnost použít systém elektronických aukcí.

- Zákon se také snaží vypořádat s takzvaným bid riggingem. Tímto termínem se označuje tajná dohoda uchazečů o veřejnou zakázku, kteří se místo vzájemné konkurence předem dohodnou na záměrném zvýšení ceny nebo snížení kvality podané nabídky. Novela nově umožní takové firmy umístit na černou listinu.

- Poslední novinkou je povinnost ministerstva pro místní rozvoj každoročně zpracovat "Zprávu o stavu veřejných zakázek v ČR" popisující fungování systému prostřednictvím ustálené řady indikátorů.