Pětapadesátiletý ředitel společnosti Gripen International pro ČR Bengt Littke nedává rozhovory často. Minulý týden však udělal pár výjimek. Měl k tomu dobrý důvod – jeho zaměstnavatel, švédský zbrojařský koncern Saab, by rád, aby si Češi nechali i po roce 2014 stíhačky JAS-39 Gripen. A tak je třeba o sobě začít dávat vědět.

„Stále intenzivněji se teď zaměřujeme na posilování naší pozice a přípravu na to, aby gripeny v Česku pokračovaly,“ připouští Littke start kampaně.

Zbrojovka Saab se ráda chlubí například tím, že ačkoli ještě není konec kontraktu, už takřka splnila své ekonomické závazky – v programu offsetů utratila v ČR bezmála 25 miliard korun.

Když měl ale šéf Gripen International Bengt Littke v rozhovoru pro server IHNED.cz prozradit, za kolik by si česká vláda mohla od švédského kabinetu, který jí stroje oficiálně pronajal, stávající čtrnáctku stíhaček koupit, ošíval se. Prý to ani neví.

Co by tedy měla podle vás udělat česká vláda po roce 2014, kdy jí vyprší nájemní smlouva na těch nynějších čtrnácti gripenů?

Bylo by logické, kdybyste vzhledem ke zkušenostem a přípravě pilotů, odkoupili stávajících čtrnáct strojů. A pak je na vládě, aby posoudila, zda nepotřebuje ještě další, které by se daly buď opět pronajmout, nebo koupit. Používat dál gripeny pro vás bude nejlevnější. Pokud byste se v roce 2015 rozhodli zbavit se jich a vypsat nový tendr, Švédsko je stáhne a vy dva roky nebudete mít zajištěnou obranu vzdušného prostoru, protože takový tendr trvá nějakou dobu. A pokud byste se rozhodli koupit jiné stroje dřív, abyste je měli od roku 2015, stálo by vás to dost peněz. Nevím, jestli je váš rozpočet v takové kondici, abyste si mohli dovolit koupit nové stíhačky. Na gripeny už tady je infrastruktura, piloti s nimi umí, armáda je z nich nadšená.

A kolik bude zhruba cena těch stíhaček, které teď máme?

To já nevím. To záleží na smluvních vztazích, na smlouvě, kterou mezi sebou sepsaly obě země. Jedna věc je ale podstatná. Ačkoli to budou starší letadla, náš koncept je ten, že stroje neustále modernizujeme, doplňujeme, takže v roce 2015 to budou pořád špičkové letouny, které mohou sloužit dalších dvacet let.

Neříkejte, že nemáte představu, zda to bude víc než 20 miliard, nebo méně?

Já to opravdu nevím, to se musíte zeptat švédské vlády.

Tak si představte, že by přímo vaše firma měla tato použitá letadla prodat nějakému jinému státu, o kolik by si zhruba řekla?

I kdybych to věděl, stejně bych vám to nemohl říct. Ale chápu, proč se na to ptáte.

Říkal jste, že se zaměřujete na posilování pozice v Česku. Jaké kroky plánujete následně?

Máme výhodnou pozici, protože už tu jsme, protože máme náš program. A jeho výsledky hovoří jasně. Něco jsme slíbili a to jsme splnili, to se týče offsetů. Pokračování tohoto projektu by pro nás samozřejmě byl úspěch. Nejde ale jen o českou stranu. Zrovna před pár dny jsme představili prvnímu náměstkovi švédského ministra průmyslu další českou firmu z offsetů, abychom mu vysvětlili, jaký ta firma může mít přínos i pro Švédsko. Takhle se mimo jiné připravujeme.

Kolem tendru na stíhačky byla ale v Česku řada podezření z korupce, věnovala se tomu světová média, pověst gripenů je kvůli tomu poškozená. Proto se ptám na ty kroky.

Proběhlo několik vyšetřování v několika zemích a nikdy se nám nic neprokázalo. Především ale všechna podezření se týkala staršího tendru, který český parlament nakonec zrušil. Stávající kontrakt nebyl nikdy zpochybněn žádnými podezřeními z korupce.

Když bylo všechno v pořádku, proč český premiér Petr Nečas říká, že předtím, než budou chtít gripeny v Česku pokračovat, musí švédská vláda a vaše firma doložit všechny podklady o údajné korupci v Česku?

To bylo hodně nešťastné vyjádření. Nevím, proč to říkal. Co ale vím, že na to švédská vláda zareagovala. Ačkoli ta komunikace nebyla zveřejněna, Švédsko chtělo, aby mu Petr Nečas vysvětlil, co tím myslel. Švédský prokurátor totiž všechny materiály k případu zveřejnil, je to dávno na internetu. On spolupracoval i s českou policií.

Jenže armádní zakázky a vyšetřování korupce v Česku zkrátka nemají nejlepší renomé.

Ano, ale toto je smlouva mezi dvěma vládami, mezi českou a švédskou. To je velmi užitečné a efektivní uspořádání. Není tam žádný prostředník. Ostatně v tom jste unikátní, že když chce cizí firma prodat vaší vládě armádní vybavení, je k tomu nutný český prostředník. Naopak když se dohodly dvě vlády, nebyl nikdo potřeba. Mělo by se v tom pokračovat.

Jednou z cest by mohlo být pomoct Česku udat ve světě L-159, ne?

S Aerem Vodochody úzce spolupracujeme na českém trhu i v zahraničí. A jde nám to dobře, protože si nekonkurujeme – zatímco naše letadlo je nadzvukové, jejich podzvukové. Oba stroje jdou velmi dobře dohromady. Velmi rád bych viděl, že české letectvo těží z toho, co umí a co má k dispozici, jak skvěle zvládá letadlové souboje, za něž dostalo několik cen. Mohlo by se začít třeba s armádami, které používají gripeny, jako jsou Maďarsko, Švédsko, Thajsko či Jihoafrická republika. Jejich piloti by sem mohli přijet, učit se bojové souboje, trénovat na L-159 v Pardubicích. To by bylo skvělé, protože by to znamenalo více využití L-159, více oprav, profitoval by na tom průmysl.

Vláda chce tendr na stíhačky vypsat ještě letos, už se formálně dotazovala i některých světových vlád včetně té švédské. Obrátili se na vás kvůli tomu už někdo?

Zatím jsme nezaregistrovali žádnou další iniciativu, žádný další krok.

To neprobíhají ani žádné neformální rozhovory?

Ani o žádných neformálních kontaktech nevím.


Co Švédové hodlají Česku nabídnout za pokračování spolupráce? Co by Česku případná změna značky stíhaček přinesla? Čtěte v pondělním vydání Hospodářských novin.

Čtěte více v Hospodářských novinách

Švédské stroje dostaly šanci až napodruhé

Historie korupční kauzy kolem letadel Gripen sahá až do druhé poloviny 90. let – v roce 1997 totiž oznámila druhá vláda Václava Klause, že česká armáda dostane nové stíhačky. Tendr vypsal o čtyři roky později kabinet Miloše Zemana.

Ačkoli se do něj přihlásil americký gigant Lockheed Martin, evropský holding EADS či francouzský Dassault, všichni kromě švédsko-britského konsorcia BAE Systems/Saab odstoupili. A tak se rozhodlo, že Češi koupí 24 letounů Gripen za 60 miliard. Podstatnou roli sehráli tehdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík a exministr zahraničí Jan Kavan (oba ČSSD). Obchod sice posvětila sněmovna, ale v Senátu ovládaném ODS neprošel. Když pak v létě 2002 udeřily povodně, nový koaliční kabinet Vladimíra Špidly (ČSSD) kritizovaný tendr zrušil.

Na gripeny nakonec stejně došlo: Češi oslovili několik zahraničních vlád, zda by jí neprodaly stíhačky. A pak se rozhodli pro Švédsko, které nabídlo pronájem 14 gripenů na deset let za 20 miliard.

Symbolem korupce ovšem není druhý mezivládní kontrakt, nýbrž první – nakonec zrušený obchod.

Švédská televize v roce 2007 odvysílala reportáž o úplatkářských praktikách včetně těch z Česka. Koncern BAE Systems navíc začali vyšetřovat protikorupční týmy v Británii či USA. Londýn dokonce oznámil, že má fax, v němž rakouský lobbista pracující pro BAE požadoval v roce 2001 tři miliardy korun na úplatky pro české funkcionáře.

Zbrojařský koncern nakonec uznal svou vinu – stálo ho to přes půl miliardy dolarů. Česká policie gripeny také vyšetřovala, zatím však k ničemu nedospěla.