Paleontologové z pražského Národního muzea (NM) potvrdili, že kosti objevené před více než sto lety na českém území opravdu jsou dinosauří. Informoval o tom vědecký magazín Českého rozhlasu Meteor.

Nálezy pocházejí z okolí Holubic u Kralup a Srnojed u Pardubic. Skončily tak sto let trvající spory o původ obou kostí ze sbírek NM. S vystavením kostí pro veřejnost muzeum výhledově počítá.

"Objev je důležitý v tom, že potvrdil, že staré nálezy, které byly původně sice popsány jako dinosauří kosti, ale byly více jak sto let zpochybňované, opravdu patřily dinosaurům," řekl paleontolog Boris Ekrt, který se výzkumu ujal.

Postupoval tak, že z obou kostí vyřízl miniaturní vzorky. Speciální metodou je sbrousil na plátky zhruba 0,3 milimetru tenké. Pod mikroskopem se na nich v procházejícím světle objevily velmi zřetelné drobné kruhovité struktury, takzvané Haversovy systémy. Jde o kanálky vyživující kosti všech teplokrevných živočichů, včetně člověka.

"Výbrusy mikrostruktury potvrdily, že první kost patřila teplokrevnému dinosauru, žijícímu na území dnešní ČR před 100 miliony let, a druhá dinosauru, žijícímu zde před 88,5 milionu let," upřesnil vědec.

Původní výsledky byly odmítnuty

Vzhledem k tomu, že před 100 miliony lety ještě neexistovali savci, jejichž kosterní pozůstatky by mohly dosahovat rozměrů kostí objevených na českém území, výbrusy podle něj bez jakýchkoli pochyb prokazují, že dosud nejasně určené zkameněliny skutečně patřily dinosaurům.

 

Spor o původ obou kostí začal po smrti věhlasného paleontologa profesora Antonína Friče (1832 až 1913), který je zkoumal. První (holubickou) mu na konci 19. století přinesl amatérský sběratel. Frič nechal kost podélně rozříznout a na základě její stavby ji označil za kost nového rodu dinosaurů. Stejně popsal i srnojedskou kost, kterou nalezl geolog J. J. Jahn. Fričovi následovníci ale o závěrech pochybovali.

 

 

Skepse vyústila v odmítnutí výsledků výzkumu. Když amatérský paleontolog Michal Moučka našel v roce 2003 u Kutné hory stehenní kost iguanodona, hovořilo se o prvním nepochybném kosterním pozůstatku dinosaurů z území ČR.

 

Výzkum odstartovala stopa dinosaura

Ekrt přiznal, že k novému prozkoumání kostí ze sbírek NM ho podnítila zpráva o objevu paleontologa Radka Mikuláše, který v chodníku botanické zahrady v Praze-Troji našel 210 milionů let starou dinosauří stopu.

"Tehdy jsem se rozhodl, že je třeba spory jednou provždy ukončit, a začal jsem s přípravou na odběr a zpracování vzorků. Nebylo to jednoduché. První vzorek se mi po čase začal drolit pod rukama, a proto jsem jej musel stabilizovat speciálním lepidlem," popsal postup Ekrt.

Další fosilie k bádání

V tuto chvíli čeká v Národním muzeu na výzkum další fosilie, již profesor Frič připisoval dinosaurovi. Pochází také z křídových pískovců nedaleko Holubic u Kralup, její výzkum však bude mnohem náročnější. "Neobsahuje totiž dostatek zkamenělé kostní tkáně, a proto bude třeba výzkum kombinovat s jinými metodami," vysvětlil Ekrt.