Před soudním senátem, který se v Ostravě zabývá vlakovým neštěstím ve Studénce, dnes vypovídá soudní znalec v oboru stavebnictví Jiří Studnička. Uvedl, že pád rozestavěného mostu, do kterého poté narazil vlak, byl důsledkem závady, jež se na stavbě objevila den před nehodou a stavbaři ji dostatečně nevyřešili.

"Závada byla odstraněna jen zdánlivě. Konstrukce se dostala do labilního stavu, a jakmile přišel nějaký impulz, patrně nějaké nadzvednutí, dala se do pohybu," řekl Studnička. Na stavbě se podle něj improvizovalo a podkládalo různými prvky.

"Vznikla labilní konstrukce, jako když si na židli dáte ještě štokrle, takové to bylo celé vratké. Sestava podkladků byla velmi nestabilní," uvedl znalec.

Sled zanedbání a nedostatků

Podle obžaloby byla příčinou tragické nehody souhra mnoha zanedbání a nedostatků. Studnička nyní zmínil i nedostatky při úpravách původního projektu. Od počátku se podle něj předpokládalo, že most bude symetrický, jenže nebyl, protože na jedné straně měl být chodník pro pěší, zatímco na druhé ne. "Tudíž se nemohlo zvedat synchronně, protože by se most nakláněl. To se pak zřejmě operativně řešilo na místě," řekl znalec.

Skutečnost se podle něj odlišovala od předpokladů v projektu. "Vycházelo se z předpokladu, že most je vodorovný, ale ve skutečnosti zcela vodorovný není. Proto bylo nutné ty vozíky podkládat. Ani pojezdové dráhy nebyly dokonale sestavené," vysvětlil.

Den před neštěstím se pojezdové vozíky zablokovaly. Přitom podle znalce čelily podpůrné konstrukce zřejmě  větší námaze, a proto se příliš vychýlily.

"Nadzvedlo se to jeřábem, zkušebním pojezdem se zdálo, že je vše v pořádku. Pracovníci ale měli přinejmenším nechat konstrukce znovu zaměřit. Zjistilo by se, že jsou vychýleny. V osudný den už nebylo možné pohyb mostu zastavit, tím spíše, že na jedné straně nebyl ukotvený," řekl Studnička.

Deset obžalovaných

Znalec konstatoval, že nikdo vůbec neposuzoval, co se s novým mostem děje. Podle něj se mělo udělat nové měření poté, co skončilo odbourávání staré mostovky těžkým strojem. "Podpory se musí znovu zaměřit. Měla to provádět firma Bögl a Krýsl, která s mostem manipulovala," řekl znalec.

Železniční nehoda se stala 8. srpna 2008. Rekonstruovaný silniční most spadl ve Studénce přímo na železniční trať a bezprostředně poté do jeho trosek narazil mezinárodní rychlík Comenius. Osm lidí zahynulo, 95 cestujících utrpělo zranění.

V souvislosti s nehodou je obžalováno deset lidí, hlavně ze stavebních firem, a to z obecného ohrožení z nedbalosti. Hrozí jim tři až deset let vězení.

Co už u soudu zaznělo

Jiří Studnička, soudní znalec v oboru stavebnictví: "Vznikla labilní konstrukce, jako když si na židli dáte ještě štokrle, takové to bylo celé vratké."

Petr Janouškovec, který podle obžaloby za ODS (Ostravské dopravní stavby) za stavbu jako vrchní stavbyvedoucí odpovídal: "S obžalobou nesouhlasím, stavbu jsem neřídil. Dohlížel jsem ve firmě na jednotlivé stavbyvedoucí, jednal jsem s investory, řešil ekonomické záležitosti, jezdil na kontrolní dny, ale nikdy jsem neřídil přímou činnost na stavbě."

Lukáš Stoček, advokát Ladislava Novického, který stavbu kontroloval jako pracovník Správy silnic Moravskoslezského kraje: "Na lavici obžalovaných mělo usednout více lidí. A také z řad zástupců Moravskoslezského kraje. Mému klientovi je kladeno za vinu, že neinformoval nadřízené. To se ale stalo přímo na stavbě."

Kazimierz Litvin, otec 23leté polské dívky, která po nehodě zemřela: "Budeme se ale snažit, abychom se dozvěděli pravdu."

Lenka Fierlová, matka jedné z obětí: "Byl to šlendrián prvního stupně. Zemřelo osm lidí a mezi nimi i náš milovaný syn. Musí být potrestáni."

Jan Bulušek, 21letý mladík, který přišel o obě nohy: "S hroznými vzpomínkami nemám problém, nic si z nehody nepamatuju."

Naďa Tomčíková, která ve vlaku cestovala a po nehodě pomáhala zraněným: "Myslela jsem si, že na to dokážu zapomenout snadněji a rychleji. Zatím to ale nejde. Vrací se to. Dneska mi je úplně stejně jako před třemi lety. Není to tak strašné, jako když jsem v noci nemohla spát a pořád jsem viděla, jak se řítí vlak, ale v té hlavě to je."

Jiří Šindelář, strojvedoucí havarovaného vlaku: "Ve chvíli, kdy jsem se ve vlaku řítil vstříc padajícímu mostu, nevěřil jsem, že to přežiju. To snad ani není možné, že jsem měl takové štěstí. Vzpomínat na to je velice nepříjemné, zvláště teď, kdy si člověk po třech letech vzpomínky obnovuje."

Jiří Vlach, projektant, který měl na starost projekt výsunu, betonáže a zásunu mostu: "Myslím si, že pád zavinilo více věcí."
Miroslav Kovalík, ředitel ostravské pobočky firmy Bögl a Krýsl: "Necítím se vinen. K nehodě nedošlo v souvislosti s mým jednáním. Příčinou byla jízda vlaku bez omezujících podmínek. Odpovědnost by měl nést někdo jiný."

Zdeněk Malý, vedoucí technického úseku společnosti Bögl a Krýsl: "Železniční neštěstí považuji za osobní i profesní tragédii. Hlavní příčinu tragických následků přičítám Českým drahám. Nezajistily bezpečný provoz vlaků. Osobně jsem svým jednáním pád mostu nezavinil a ani jsem mu nemohl zabránit."

Oldřich Magnusek, projektový manažer společnosti Bögl a Krýsl: "Pád mostu a jeho příčiny jsou jedna věc. Skutečnost, že pod rekonstruovaným mostem jezdí vlaky vysokou rychlostí, je věc druhá. Mám zkušenosti, že se při jiných stavbách snižovala na stavbách rychlost. Jsem přesvědčen, že pokud by vlaky jezdily pomaleji, nemuselo k takové tragédii dojít." 
Ladislav Novický, úředník Správy silnic Moravskoslezského kraje, který jako jediný z obžalovaných nepůsobil přímo na stavbě: "Kontroloval jsem jen čerpání peněz z fondů Evropské unie. Řešil jsem hospodaření na stavbě. Neměl jsem na starost nic, co by souviselo s technologiemi."

Jiří Karásek, živnostník, který pracoval pro firmu Bögl a Krýsl a na mostě byl přímo v okamžiku jeho zřícení: "Na stavbě jsem byl pověřen zámečnickými pracemi, vykonával jsem jen to, co mi stavbyvedoucí nařídil. V době pádu konstrukce jsem byl na mostě, po otřesu a náklonu mostu jsem spadl z výšky asi pěti metrů, stihl jsem ale utéct. Pád mostu s havárií nesouvisí. Nemusela nastat, pokud by byla dodržena pravidla železniční přepravy. Kdyby byly zavedeny výluky nebo alespoň omezena rychlost vlaků, nemuselo k neštěstí dojít."