Privatizace řeckého státního majetku má do roku 2015 přispět ke snížení řeckého dluhu 50 miliardami eur. Ještě letos by měly být prodány firmy v hodnotě 15 miliard eur. Vláda je ale v procesu zbavování se svého majetku pomalá, soudí odborníci.

Kompletní plán privatizace totiž ještě stále není hotový a podle řeckého vládního mluvčího Eliase Mosialose bude dokončen nejdříve na podzim.

"Musíme ještě dva až tři měsíce počkat, než bude zřízen a schválen fond pro prodej státního majetku, na němž se podílejí i zástupci Evropské unie. Pak teprve představíme komplexní balíček privatizačních návrhů," řekl Mosialos.

Velký výprodej

50 mld. eur

Privatizace státního majetku má do řecké pokladny přinést do roku 2015 na 50 miliard eur.

Taháky roku 2011...

OTE - V telekomunikační firmě má stát 16 %, prodávat se bude 10 %.
ODIE - Stát nabízí celých 100 % akcií firmy pořádající řecké dostihy.
EAS - Na prodej je všech 99,8 % státem vlastněných akcií této ztrátové zbrojovky.

... a roku 2012

AIA - Ze státních 55 % akcií mezinárodního letiště v Aténách se má prodat až 21 %.
Piraceus Bank - Stát prodá zbylých 1,3 % ve čtvrté největší řecké bance.
DEI - V elektrárenské společnosti řecká vláda kontroluje 51 % akcií, do prodeje má jít 17 %

V Řecku budou na prodej železnice, mezinárodní letiště, přístavy, energetické společnosti nebo třeba i dostihová závodiště a loterijní společnosti. Většina prodávaných firem se však topí v dluzích.

Zhruba 1,25 miliardy v minusu je například řecká zbrojovka Hellenic Defence Systems (EAS). Ztrátu ve výši kolem jedné miliardy eur pak každým rokem vykazují i tamní železnice (OSE), letos by se kvůli tomu měla prodat jejich dceřiná společnost poskytující drážní služby (TRAINAOSE).

Mezi ztrátovými podniky je však i několik fungujících firem. Například státní loterijní společnost OPAP. Řekové jsou zvyklí často sázet, tržní hodnota firmy proto dosahuje 5,1 miliardy eur. Kolik však bude stát celý balík akcií, se rozhodne až za dva měsíce. Pro české firmy s dostatečným kapitálem bude nicméně z čeho vybírat.

Šance pro české investory

"Ceny budou výrazně nižší než skutečná hodnota těch podniků," komentuje možnosti řecké privatizace Jitka Gadzurasová, ekonomická odbornice českého velvyslanectví v Aténách.

Už několik měsíců se například spekuluje o energetické společnosti ČEZ, která by mohla mít zájem o vstup do společnosti Public Power Corporation (PPC). V rámci privatizace bude v roce 2012 nabídnuto 17 procent akcií této energetické firmy. Ředitel obchodní divize společnosti ČEZ Alan Svoboda dříve uvedl, že jeho firma zvažuje akvizici či případnou koupi kapacit právě této společnosti.

Tisková mluvčí ČEZ Eva Nováková nicméně HN řekla, že společnost nemá o PPC zájem.

Příkladem české společnosti, která se už v Řecku angažovala a oficiálně ohlásila zájem také o další řecké podniky, je investiční skupina PPF Petra Kellnera, jež zakoupila podíl ve zdejším čtvrtém největším finančním domě Piraeus Bank.

"Sázíme v tomto případě na to, že euro v Řecku přežije a Řecko přežije s eurem. Budeme tam určitě chtít udělat i nějaké další investice," řekl HN Jiří Šmejc, který má v PPF na starosti investice v zahraničí.

V roce 2012 se navíc má doprodávat i zbylý státní poddíl (1,3 procenta) v Piraeus Bank. PPF svůj případný zájem o něj nevyloučila.

Prodej nemovitostí až později

Kvůli neexistenci katastru nemovitostí se první část privatizace zaměřuje na prodej akcií státních firem. Soupis majitelů nemovitostí, který by měl později umožnit odprodej a dlouhodobý pronájem nemovitého majetku ve vlastnictví státu, vzniká paralelně s tím. V nabídce řecké privatizace proto brzy nebudou chybět ani velmi lukrativní pozemky v Aténách.

Celková hodnota nemovitostí ve vlastnictví státu převyšuje čtvrt bilionu eur, do privatizace ale půjde jen malá část. O tom, které budovy, letiště, nebo dokonce ostrovy, jichž má Řecko více než 500, půjdou do prodeje, však stále ještě není jasno.

Nejčastěji diskutovanou nemovitostí je plocha bývalého aténského letiště Hellenikon, která je pro své umístění blízko moře velmi sledovaná developery. Cena přesahuje pět miliard eur, ekologové by tu chtěli vybudovat park, investoři si tu naopak představují luxusní bytové domy.

"Někdejší ministryně životního prostředí prosazovala myšlenku tzv. banky zeleně. Pozemek starého letiště by byl podle tohoto plánu zastavěn zhruba z jedné třetiny. Obestavěná plocha by se pak vykompenzovala výstavbou parků v jiných částech Atén," uvádí konkrétní příklad řešení dlouholetého sporu Gadzurasová.