Archeologové objevili při záchranném průzkumu při opravách areálu baziliky ve Velehradě vzácné nálezy z období vrcholného středověku. V křížové chodbě nalezli například unikátní dlaždici se symbolem draka, který ztělesňoval zlo a v cisterciáckém prostředí se objevuje zřídka.

"Odkryta byla i chodba, která propojovala klášter s okolními stavbami," uvedl Zdeněk Schenk z obecně prospěšné společnosti Archaia Olomouc.

Návštěvníci, kteří zamíří na Velehrad na tradiční cyrilometodějskou pouť, však nové nálezy zatím neuvidí. "Jsou v rukách archeologů," potvrdil superior jezuitského řádu Tovaryšstva Ježíšova Petr Přádka.

Dlaždice byla nalezena v cihelné konstrukci před vstupem do klášterního kostela.

"Jedná se o gotickou dlaždici reliéfně zdobenou s motivem draka - opravdu krásně vyvedeného symbolu zlých sil, v pojetí křesťanské ideologie samotného ďábla. Je to záležitost z období vrcholného středověku, z poloviny 13. století," uvedl Schenk s tím, že podobné symboly se v cisterciáckých klášterech vyskytují výjimečně."Je to v Česku opravdu ojedinělý nález," doplnil.

Odkrytý koridor

Při průzkumu se podařilo odkrýt také dvě stěny koridoru, který propojoval klášter například s opatským domem, s předpokládanou nemocnicí i s gotickou kaplí. Začínal asi tři metry od současného vstupu do lapidária a byl široký téměř pět metrů.

"Podařilo se odkrýt i stavby, které byly ve 14. a 15. století ke koridoru přizděny. Vypadá to, že tyto stavby i koridor, kterým se procházelo, byly strhnuty ve druhé polovině 15. století," uvedl Schenk.

Dodal, že dobu zániku koridoru dokládají v něm nalezené mince ze druhé poloviny 15. století. "Jedná se o drobné stříbrné mince s vyobrazením českého lva, které byly raženy v Kutné Hoře zhruba v době Jiřího z Poděbrad.

V samotném koridoru, kterým každodenně procházeli mniši, případně opat, se podařilo najít i nádhernou gotickou bronzovou knižní sponu. Byla zde i drobná kování ze 13. a 14. století," doplnil Schenk.

Hrobka, keramika i dlažba

Při průzkumech z poslední doby archeologové na nádvoří narazili také na původní kamennou dlažbu a pozdně barokní odvodňovací kanály, které odváděly dešťovou vodu.

Severně od baziliky se zase podařilo odkrýt část původní obvodové hradby, která nejpozději od poloviny 13. století chránila areál velehradského cisterciáckého kláštera.

Už dříve byla při záchranných pracích objevena například velkomoravská keramika z 9. století, která je nejstarším dokladem osídlení Velehradu. Odkryty byly také hroby s kosterními pozůstatky z poloviny 13. století, výklenková hrobka nebo mozaiková dlažba.

Na rozdíl od nejnovějších archeologických nálezů se návštěvníci pouti budou moci s těmi staršími seznámit v nově otevřeném Velehradském domě Cyrila a Metoděje. Ten vznikl rekonstrukcí objektů bývalé sýpky a konírny.

Starší nálezy jsou na výstavě

Archeologická výstava s názvem „Velehrad v dějinách“ vznikla ve spolupráci Slováckého muzea v Uherském Hradišti a společnosti Archaia Olomouc o.p.s. za přispění Muzea jihovýchodní Moravy a Zlínského kraje.

Představuje na základě starších i právě probíhajících archeologických výzkumů vývoj Velehradu a jeho nejbližšího okolí od Velké Moravy přes založení cisterciáckého kláštera až do počátku 16. století. Expozice je doplněna fotografiemi z archeologických výzkumů i vybraných archeologických nálezů.

Záchranný průzkum bude na Velehradě pokračovat do doby, než budou ukončeny všechny zemní práce. Návštěvníky areálu podle slov supervizora Přádky nijak neomezuje.

Související