Opozice na úterním jednání Sněmovny opět neuspěla a kabinet Petra Nečase dál pohodlně tlačí přes poslance všechny své nachystané reformní zákony.

Tentokrát dolní komora parlamentu navzdory odporu ČSSD a KSČM schválila v prvním čtení další část návrhů reformy zdravotnictví z pera ministra Leoše Hegera.

Jde o zákon o zdravotních službách, který vymezuje podmínky poskytování zdravotní péče a postavení státu, poskytovatelů péče a pacientů. Už od ledna 2012 by se tak mohly změnit podmínky pro umělé oplodnění, sterilizaci nebo pravidla pro záchrannou službu.

Jinými slovy a konkrétními příklady: ženy by se umělého oplodnění mohly dočkat i v 55 letech. A sanitka by dostala na dojezd k pacientovi pět minut k dobru - místo současné čtvrt hodiny by musela k případu dorazit nejpozději do 20 minut.

Prodloužení doby příjezdu podle ministerstva zdravotnictví nezhorší dostupnost záchranné služby; jde prý o reálnou situaci. Příjezd do 15 minut nelze dodržet zhruba pro oblasti s 1,3 milionu obyvatel. Dvacetiminutová doba nebude stačit asi pro 200.000 lidí.

Co chce Heger změnit

Zákon o zdravotních službách

Lege artis (postup odpovídající nejvyššímu vědeckému poznání) se mění na léčbu, která je právě objektivně k dispozici.

Nemocnice zavedou hodnocení kvality. Sledovat se bude zhruba 10 kritérií. Například proleženiny pacientů, množství porodů císařským řezem či úmrtnost pacientů při infarktech. Z dat pak mají vzniknout první oficiální žebříčky kvality péče.

Děti budou mít nově právo na to, aby s nimi rodiče byli trvale v nemocnici. Nebudou se na ně vztahovat návštěvní hodiny.

Lékaři mají používat antibiotika uvážlivě, což znamená nedávat je pacientům často (potom jim nezabírají).

Zákon o záchranné službě

Záchranka má k pacientovi dojet do dvaceti minut od výzvy. Loni to záchranáři až u 96 procent případů zvládali do čtvrt hodiny.

Zákon o specifických službách

Ženy mohou jít na umělé oplodnění do svých 55 let.

U transsexuálů je možné zahájit hormonální léčbu před 18. rokem věku, ale chirurgické zákroky lze podstoupit až v plnoletosti.

Přestože Heger tvrdí, že jeho návrh nahradí zastaralé zákony o zdraví lidu a o zdravotní péči, podle jeho stínového protějšku z ČSSD Davida Ratha však jde o předlohu, který připravil už exministr Tomáš Julínek (ODS).

Rath: Změny přinesou chaos a plýtvání

Předloha podle Ratha chaoticky mění pojmy a povede k plýtvání. Rath zmínil, že ministerstvo povede registr lékařů, který už má lékařská komora. Dobrovolné kontroly kvality péče se podle něho stanou dobrým byznysem, přitom by je měl provádět stát.

Jiří Koskuba (ČSSD) kritizoval to, že v návrhu není zmínka o síti státních nemocnic, může prý hrozit útlum péče v krajích. "Přeoráváte tuto zem ve jménu udržení koryt," řekl koaličním poslancům.

Soňa Marková (KSČM) označila zákon za polotovar, jde podle ní jen o snahu zvýšit spoluúčast pacientů.

Poukázala na to, že zákon zruší jesle jako zdravotnické zařízení, které je osvobozeno od daně z přidané hodnoty.

Heger návrh hájil. Podle něho se připravoval řadu let a byl podrobně diskutován a jeho různé verze byly přístupné na internetu.

Výtky ODS

Výtky k předloze ale má i vládní ODS. Vadí jí například to, že ustanovení se mají vztahovat jen na nově vzniklá zdravotnická zařízení, a bude chtít změnu, aby byla platná všeobecně.

Pacient získá předlohou například právo na veškeré informace o svém zdravotním stavu a o zdravotních službách, které mu mají být poskytnuty.

V Národním registru poskytovatelů najde rovněž všechny údaje o poskytovatelích zdravotních služeb. Všechny subjekty budou mít v provozování zdravotnických zařízení rovné podmínky. Předloha také upravuje dobrovolné hodnocení kvality zdravotních služeb.

Heger žádá tvrdé pokuty

Návrh zdůrazňuje kvalitu služeb a bezpečí pacienta. Zavádí různé sankce vůči poskytovatelům péče; současná úprava správní delikty nevymezuje a nestanoví výši pokut.

Podle opozice jsou ale příliš vysoké, i ve statisících korun. Heger oponoval, že nejde o tažení proti lékařům. Nově bude hrozit podle předlohy až milionová pokuta lidem, kteří by poskytovali zdravotní služby bez oprávnění.

Předloha si vyžádá náklady řádově v desítkách milionů korun ze státního rozpočtu. Například 80 milionů budou stát podle odhadů různé nově zaváděné registry. Na kraje výslovně přejde odpovědnost za lékařskou službu první pomoci a nově za prohlídky těl lidí, kteří zemřeli mimo zdravotnická zařízení. Kraje na to budou chtít podle ministerstva peníze od státu, a to kolem 20 milionů korun ročně.

Výbor pro zdravotnictví bude mít na projednání předlohy Hegerova návrhu 40 dnů místo 60. Jiří Štětina (VV) neuspěl s požadavkem, aby zamířila také do sociálního výboru.

Související