Čeští zpravodajci: Útokům jako v Norsku tajné služby zabrání stěží

Dobře připravenému teroristickému činu jednotlivce, který svou akci v utajení dlouhodobě plánoval, nemohly norské tajné služby předejít. V pondělí se na tom shodli někteří čeští zpravodajští odborníci.

Míní také, že podobné události se mohou stát v podstatě kdykoliv a kdekoliv. Západní Evropa navíc v posledních letech jako hlavní nebezpečí identifikovala islamistický radikalismus, na jehož sledování se tajné služby zaměřily v první řadě.

Podezřelý pravicový fanatik Anders Behring Breivik se přiznal k přípravě dvou pátečních útoků ve vládní čtvrti norské metropole Osla a na asi 50 kilometrů vzdáleném ostrově na táboře mládeže norské vládní levicové strany, kde si vyžádaly téměř sto lidských životů.

Na internetu kolují úryvky z jeho obsáhlého manifestu, v němž pod pseudonymem Andrew Berwick rozvádí své pravicově radikální názory. V textu se mimo jiné zabývá "rasovou válkou" a otázkou, jak by bylo možné Evropu osvobodit od přistěhovalců.

"Pokud by se jednalo o organizovanou akci, měly by tajné služby teoreticky šanci nějak to objevit," prohlásil někdejší šéf české rozvědky Karel Randák. Pokud si však jedna osoba na přípravu vyčlení několik let, nikoho se svým záměrem neseznámí a používá dobrou krycí legendu, nemá podle něj ani nejlepší tajná služba příliš velké šance ho objevit.

Podle Randáka byl norský útočník typický pravicový extremista a tak by jistou možností prevence bylo intenzivnější sledování debat na internetu, protože podobní lidé mají "tendenci se svými názory chlubit".

Bývalý zpravodajský důstojník zároveň upozornil na to, že podobné větší prověřování obrovského množství na webu dostupných materiálů a výroků by si vyžádalo obrovské finanční i lidské zdroje.

Šíření přes sociální sítě

Také bývalý vojenský zpravodajec Andor Šándor poukázal na fakt, že v sociálních sítích jako je facebook nebo twitter se násilnických a xenofobních výroků objevuje celá řada. "Ani kdybychom byli naprosto totální policejní stát, tak vše neohlídáte," poznamenal.

Norové, podobně jako další severské země, však možná podle něj ve snaze udržet svou společnost liberální a otevřenou, zašli až příliš daleko.

"Mohli si vzít ponaučení," poznamenal Šándor a připomněl vraždy někdejšího švédského premiéra Olofa Palmeho v roce 1986 či tamní ministryně zahraničí Anny Lindhové.

"Jak je možné, že před budovou, kde sídlí premiér, může zaparkovat náklaďák s výbušninou?" řekl Šándor a připustil, že ještě nedávno bto bylo možné i v Praze. Poukazuje na to, že i otevřená společnost má své meze a některé prvky bezpečnosti je potřeba do systému včlenit.

Mluvčí české tajné služby Jan Šubert v pondělí zdůraznil, že extrémistickou scénou se BIS zabývá dlouhodobě a sleduje její verbální i písemné projevy. "Ty jsou často velice intenzivní a je jich veliké množství," připustil. Další kroky bezpečností složky podnikají v okamžiku, kdy zachytí, že určité osoby vyzývají ke konkrétnímu násilí, či se začnou ozbrojovat.

"Pak služba začne reagovat, snaží se zjistit maximum informací," vysvětlil mluvčí. Česká extrémně pravicová scéna je však podle něj po úspěšných zásazích policie v poslední době v útlumu. "Pokud jde o nějaké okamžité bezprostřední riziko, tak nemáme informace o tom, že by se něco takového připravovalo," uzavřel mluvčí BIS