Co čekat od loftů

Výhody:
- Velký prostor, vzdušnost a světlost.
- Využití původních stavebních prvků a materiálů, čím vzniká vysoká estetická hodnota.
- Většinou jsou v atraktivní lokalitě s neobvyklými výhledy.
- Dobrá investice.

Nevýhody:
- Nečleněný prostor může vyvolávat pocit nedostatečného soukromí.
- Někdy jsou energeticky náročnější na vytápění.
- Mají problematičtější zvukovou izolaci.
- Vyšší pořizovací cena.

Výstavba takzvaně na zelené louce vyjde levněji než revitalizace bývalých výrobních areálů.

Michal Dvořák si vysnil, že bude bydlet v loftu. Avšak nabídka zrekonstruovaných brownfieldů v Praze ho neuspokojila. A protože zároveň hledal sídlo pro svoji firmu Ateliér Spektrum poskytující digitální tiskové služby, nakonec obě přání propojil a před sedmi lety koupil zchátralou továrnu bývalých Škodových závodů na pražském Smíchově.

Celkem ho investice společně s rekonstrukcí celého objektu přišla na téměř 150 milionů korun. Získal však jak podnikatelské zázemí, tak i byt podle svého gusta.

V nejvyšších patrech budovy, pátém a šestém, totiž vzniklo celkem patnáct loftů. Určeny jsou pro bydlení či tvůrčí činnost. Všechny jsou už prodané, aktuálně se jeden nabízí k pronájmu. »Stále si myslím, že nemovitostí, které lze nazvat lofty, je v Česku velmi málo,« tvrdí Dvořák.

Rekonstrukce továrních hal je samozřejmě nákladná, a proto se do ní developeři příliš často nehrnou. Bytová výstavba na zelené louce s industriálními prvky vyjde laciněji, ale už to nejsou klasické lofty.

Nejlepší loft na světě

»Z mého pohledu je nutné vzít starší průmyslový objekt a změnit jeho původní účel využití na byt, ateliér či kancelář. Bez této změny nejde o loft,« míní devětatřicetiletý Dvořák. Jako designér je i tvůrčím autorem celé rekonstrukce smíchovské fabriky.

»Jeho loft« oslnil i porotce světové architektonické soutěže International Property Awards 2008, kteří mu udělili cenu za Best International Redevelopment - Nejlepší mezinárodní přestavbu.

Téhož roku v Londýně bodoval na další soutěži a také v kategoriích za nejlepší rekonstrukci tovární haly a interiérový design.

Dvořákovy lofty mají rozlohu 160 až 290 metrů čtverečních a jako bonus navíc i střešní terasy. Tyto byty jsou dvoupodlažní. Obytná místnost je většinou vysoká přes obě patra a nad ní se vznáší druhé vložené podlaží, ke kterému vede originálně řešené schodiště.

»Úpravy interiérů jsou individuální, nicméně výška stropů je přes tři metry, otevřené části prostoru mají výšku přibližně 6,5 metru,« vysvětluje podnikatel.

Protože cítí zájem o tento typ bydlení, uvažuje o pokračování vnitřních úprav Škodových závodů, tedy o přestavbě prvních čtyř pater.

»Vzniknout by tak mohlo asi dvacet nových loftů,« říká Dvořák. Podle odborníků by dnes loft o rozměru 100 metrů čtverečních přišel bez DPH na 16,5 milionu korun.

Místnosti vyšší než pět metrů

A co vlastně loftové byty jsou? Podle odborníků jde o ateliérové bydlení vzniklé přestavbou nebo dostavbou nevyužívaných průmyslových objektů, továrních hal, skladišť a podobně.

Jde vlastně o velkoprostorové byty, většinou téměř nečleněné, vyznačující se nezvykle vysokými stropy.

Místnosti bývají vyšší než pět metrů a této výšce stropů odpovídá i umístění a velikost oken. Ta umožňují prosvětlit i vícepatrový ráz místnosti, který bývá vytvořen pomocí přistavěných galerií či pater. Ta jsou pochopitelně součástí bytového prostoru a slouží třeba jako ložnice, koupelny a podobně.

FOTOGALERIE: Připravované či postavěné lofty - více ZDE.

Trh po nich prahne

Lofty jsou v současné době populárním typem nadstandardního bydlení. Ve světě jsou dokonce symbolem určitého životního stylu bohatých.

Na českém realitním trhu se ovšem ve větším množství objevují až v posledních pěti letech. V současné době někteří developeři, kteří cílí na movité klienty, věří, že právě lofty svojí originalitou a jedinečností zvýší zájem o luxusní bydlení. V době poklesu prodeje bytů tak mohou přilákat nové kupce.

Toto netradiční bydlení oslovuje klienty, kteří hledají spojení designu, originality, tvořivosti a volného prostoru.

»Je to životní styl, který získává stále větší oblibu nejenom mezi mladými Čechy. Kdo jednou bydlel v loftu, už nechce bydlet v normálním bytě,« tvrdí Jean-Michel Kolly, jednatel a majitel developerské společnosti Design Development CZ.

Tato firma nyní přichází na trh s projektem X Loft, který ovšem nevzniká přestavbou brownfieldu, ale jako novostavba na zelené louce.

Zcela jistě nejde o klasický loft. Nicméně je důkazem, že v Česku je zájem o toto bydlení. Společnost svým projektem v zásadě rychle reaguje na požadavky trhu.

»O lofty mají zájem hlavně singles nebo svobodné páry, většinou lidé ve věku 25 až 35 let. Ale stále častěji se objevují zájemci, kteří mají rodinný dům za Prahou, nechtějí denně dojíždět za prací a hledají velkorysé prostory,« uvádí Kolly. Podle jeho názoru je však v tuzemsku nabídka loftového bydlení velmi omezená.

Projekt X Loft za 400 milionů korun vyrůstá na pozemku bývalého pivovaru v pražské Libni. První majitelé netradičních bytů, jejichž pořizovací cena za metr čtvereční se pohybuje kolem 60 tisíc korun, se budou stěhovat letos na podzim.

»První etapa je již téměř vyprodaná, ve druhé, která bude hotova za rok, je ještě volných 60 procent bytů,« upřesňuje Jean-Michel Kolly.

Výhrady o nákladném vytápění vysokých prostor, v případě X Loft skoro pět metrů, majitel Design Development CZ vyvrací. Díky využití moderních technologií je prý projekt pro své majitele energeticky nenáročný, a tudíž i úsporný.

»Odhadovaná cena provozních nákladů v normálním režimu pro typický loft 2+kk je 1450 korun za měsíc a třípokojového bytu 2200 korun. Částka zahrnuje vytápění, teplou a studenou vodu, osvětlení a úklid společných prostor, domovní odpad, pojistku, provozní fond, výtah a správu domu,« vypočítává.

Záleží na životním stylu

Developerská společnost Euro Ventures specializující se na rekonstrukce historických domů v současné době pracuje na dvou akcích, v nichž budou »pravé« lofty.

Projekt Lochkov Lofts za 240 milionů korun řeší energetickou náročnost vysokých místností nadstandardním zateplením budov a v projektu Chateau Tmaň se dokonce počítá s umístěním krbů.

Lochkov Lofts na jihozápadním okraji Prahy poblíž Velké Chuchle vzniká rekonstrukcí a přestavbou bývalého pivovaru, v němž tvoří lofty čtvrtinu všech nabízených bytů. Jejich výška se pohybuje od tří do 5,5 metru.

»Nabízí se tak velký společenský prostor pro setkání s přáteli a rodinou. V první polovině srpna představíme již dva vzorové byty. Metr čtvereční přijde na 37 tisíc korun,« uvádí Sylva Krtilová, ředitelka firmy Euro Ventures.

Ve stadiu přípravy je projekt v obci Tmaň nedaleko Berouna ve Středočeském kraji. V tomto případě jde o rekonstrukci zámku a přilehlých budov včetně sýpky. V objektech vznikne 49 bytů, z nichž polovina bude loftových. Jejich výška dosáhne až 8,5 metru.

Také Euro Ventures se domnívá, že nabídkou loftů zaplní mezeru na trhu. »Od našich klientů z Lochkov Lofts víme, že hledají atypické bydlení,« vysvětluje Krtilová.

Přiznává, že někteří lidé mohou mít v tomto netradičním bydlení dojem nedostatečného soukromí, což bývá označováno za nevýhodu.

»Závisí to na životním stylu. Češi se podle našich zkušeností stávají stále otevřenější vůči tomuto typu bytů. Každopádně se ale nehodí pro handicapované,« upřesňuje.

Zájem je velký

K nejznámějším loftům v Praze patří objekt Holešovického pivovaru, kde vzniklo 40 loftových bytů. Celý areál včetně komerční části, který vyrostl na rozloze tří hektarů, představoval investici 2,2 miliardy korun. Ale lofty lze najít i v nuselském mlýnu či karlínské sýpce.

Praha a střední Čechy tedy mají slušnou nabídku loftů, i když se nedá tvrdit, že je tak široká jako v zahraničí.

Mnohem horší je situace v ostatních větších českých městech. Například v Brně realitní makléřka společnosti RE/MAX Radmila Kazdová tvrdí, že klienti mají zájem, ale poptávka převyšuje nabídku.

»V Brně tak trochu zaostáváme, přitom tu žijí stejní lidé jako v Praze. I tady jsou mladí klienti s penězi, kteří chtějí moderně bydlet ve velkém prostoru,« tvrdí Kazdová.

Přitom právě v Brně realizovala developerská firma Moravan Develop už před šesti lety loftové bydlení v bývalé továrně Moravan. Za 85 milionů korun rekonstruovala v Brně-Židenicích bývalou textilku a v ní osm loftů o rozměru 100 metrů čtverečních.

Původně jich mělo vzniknout víc, ale v roce 2005 nebylo loftové bydlení ještě tak populární jako dnes.

Nákladná revitalizace

»Lofty nakonec koupili mladí lidé, kteří věděli co a proč kupují. Část původních vlastníků kvůli založení rodiny již lofty prodala, protože je to opravdu bydlení na dobu určitou. Někteří naopak přikoupili sousední prostor a mají nyní k dispozici 200 metrů čtverečních obytné plochy,« vysvětluje Ivan Pecl, jednatel Moravan Develop.

Jeho manželka Jana Peclová, která smlouvy jako právnička s klienty připravovala, dodává, že klienti svoji vstupní investici zhodnotili až o 30 procent.

Bude tedy společnost Moravan Develop ve výstavbě loftů na jihu Moravy pokračovat?

V Brně je sice brownfieldů dostatek, protože jde o město s bohatou strojírenskou a textilní historií. Nicméně zanedbaných areálů, které by byly na tak vhodném místě jako Moravan, je podle Pecla málo. Takže zatím se k přestavbě další fabriky nechystá.

»Většinou jsou to rozsáhlá území, jejichž revitalizace by byla neskutečně nákladná na to, aby byla upravena do podoby, která by odpovídala současné představě o bydlení,« míní Pecl.

Jasné je, že stavba takzvaně na zelené louce vyjde levněji než revitalizace výrobních areálů. Pro lofty navíc přicházejí v úvahu hlavně objekty, u nichž nehrozí ekologická zátěž. Odstranění kontaminované půdy by rekonstrukci objektu výrazně prodražilo.

Z hippies módní boom

V šedesátých letech minulého století, kdy začaly vznikat první lofty, si vybírali lidé k bydlení fabriky, které ani nemuseli výrazně upravovat. Nežili v halách po těžkém strojírenství, ale v textilkách, skladech a podobně. V Česku se nyní ukazují být ideálními i bývalé pivovary.

Za průkopníky loftů jsou považovány »květinové děti« - hnutí hippie. Laciné přístřešky objevily v Soho v Londýně. V opuštěné průmyslové čtvrti tak postupně vznikaly velmi neotřelé bohémské byty.

Podle jejich vzoru začaly obdobné velkorysé příbytky v továrních objektech budovat intelektuálové a tento druh bydlení v průběhu let zaznamenal ohromný boom.

Z kdysi levného ateliérového nocování pro volnomyšlenkáře, ve čtvrtích, kde nebylo právě bezpečno, se stala výjimečná místa pro náročné a často dobře situované lidi. Dnes je loft synonymem luxusu.

Tak, jak v zahraničí ubývalo továrních čtvrtí, rostly i ceny tohoto netradičního bydlení. V New Yorku či Londýně už nové lofty téměř nevznikají. Chybějí totiž budovy, ve kterých by se daly vytvořit.

Developeři se proto snaží hledat i jiné objekty, než jen ty průmyslové. Třeba ve slavné londýnské čtvrti Notting Hill vyrostl v poslední době luxusní loft dokonce v odsvěceném a zanedbaném novogotickém kostele.

Stavaři jen uvnitř přidali dvě podlaží a podzemní garáže. Romantika a mystičnost kostela zůstala zachována.

Původní zdi kostela skrývají šestnáct unikátních bytů, které byly během pár týdnů rozprodány bez jekékoli marketingové podpory. Developerská společnost Manhattan Loft Corporation si za ně účtovala od 600 tisíc liber do 1,4 milionu liber. Její klienti tedy zaplatili v přepočtu až 38 milionů korun.

V Česku zatím nehrozí, že by developeři pokukovali kvůli loftům po církevních stavbách. Světských objektů, které je možné přestavbou zachránit před zřícením, je zatím dostatek.

Jako v americkém filmu

»Stále jsou v Česku desítky nádherných průmyslových objektů, které lze proměnit na lofty, ale developerská ekonomika spolu s malým počtem zájemcům nepřejí většímu rozmachu této výstavby,« míní Michal Dvořák, který bydlí v jednom z nejkrásnějších loftů na světě.

A co na takovém stylu života oceňuje?

»Pocit svobody pohybu a tvůrčí atmosféru, kterou lofty nabízejí,« dodává.

Nevyužitých brownfieldů je v českých městech v porovnání se zahraničím dost a budou přibývat i vyznavači loftů.

Jeden jejich fanoušek už dokonce založil web s tímto zaměřením. Na jeho stránkách se majitelé loftů shodují, že se v nich žije atypicky, vzdušně, velkoryse, moderně, avantgardně, bohémsky, neotřele, luxusně, romanticky, jako v zahraničním filmu a hlavně jinak než v typickém bytě.

Jiří Pácal, člen správní rady Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí, tvrdí, že větších, několikahektarových objektů vhodných k rekonstrukci na lofty, jako byl třeba Holešovický pivovar v Praze, ubývá. Rozsáhlé továrny už podle něho k mání nejsou, zbývají už jen menší industriální stavby.

Pácal jako příklad těch menších uvádí hlavně bývalé průmyslové stavby v lokalitách Karlín, Holešovice a Smíchov.

Protože jde o specifické rekonstrukce, vyžadují takové lofty odborníky, kteří mají potřebné zkušenosti. »To jsou spíše zahraniční firmy, « tvrdí.

Podle jeho mínění nabízejí lofty velice zajímavé alternativní bydlení a zájem o ně v Česku rozhodně je. »Jen na rezidenčním trhu v Praze by se ročně uplatnila tak stovka loftů,« uzavírá Pácal.

S ohledem na zkušenosti v zahraničí se dá proto říct, že koupě tohoto netradičního bytu v dnešní době může být dobrá investice, která se v budoucnu vyplatí více než běžný byt.

Marcela Honsová


FOTOGALERIE: Vizualiace postavených či plánovaných »továren« s byty.